I. ÚS 143/2000

28. 03. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci stěžovatele M. Š., zastoupeného JUDr. PhDr. S. B., advokátem, o návrhu ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 1999, sp. zn. 6 To 124/99,


takto:


Návrh ústavní stížnosti se odmítá.


Odůvodnění:


Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 25. 2. 2000, které došlo Ústavnímu soudu dne 7. 3. 2000.

Svým podáním se stěžovatel domáhá zrušení shora citovaného usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým bylo z podnětu stížnosti městského státního zástupce v Praze zrušeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 1999, sp. zn. 40 T 10/99, a Městskému soudu v Praze uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Stížnost obviněného (nyní stěžovatele) byla zamítnuta.

Na základě tohoto zjištění soudce zpravodaj posuzoval ústavní stížnost z toho hlediska, zda není dán důvod jejího odmítnutí podle ustanovení § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Citované ustanovení kromě jiného stanoví, že je-li návrh nepřípustný a nestanoví-li zákon jinak, soudce zpravodaj jej mimo ústní jednání odmítne. Přitom za nepřípustný se rovněž považuje návrh, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje a kdy se tedy ochrany práv a svobod mohl a měl domáhat jiným zákonným způsobem. Tak je tomu v situaci, kdy ve věci, která je napadena ústavní stížností, řízení ve věci samé dále pokračuje.

V daném případě stěžovatel napadl usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým byla jeho stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze zamítnuta, a z podnětu stížnosti městského státního zástupce v Praze bylo usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření, zrušeno a Městskému soudu v Praze uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Nebrání tedy nic projednání trestní věci stěžovatele před soudem. Stěžovateli jsou k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro něj nepříznivému rozhodnutí, všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny mu umožnit uplatnění jeho práv (ustanovení
§ 2 odst. 13 tr. řádu).

Z uvedeného vyplývá, že předložený návrh ústavní stížnosti je nepřípustný ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a soudce zpravodaj předložený návrh ústavní stížnosti mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona o Ústavním soudu odmítl.

Pokud jde o návrh na zrušení ustanovení § 128 odst. 2 tr. zákona, Ústavní soud konstatuje, že návrh na zrušení ustanovení zákona sleduje osud vlastní ústavní stížnosti a vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti se Ústavní soud tímto návrhem zabývat ani nemohl.


Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.






V Brně dne 28. března 2000 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2000, sp. zn. I. ÚS 143/2000, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies