II. ÚS 188/99

28. 03. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

II. ÚS 188/99


ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti Okresního úřadu Ch., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. l. 1999, sp. zn. 30 Ca 449/96, mimo ústní jednání, t a k t o :
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Dne 13.4. 1999 se na Ústavní soud obrátil včas podanou ústavní stížností Okresní úřad Ch., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 30 Ca 449/96. Tímto rozsudkem byl proveden přezkum rozhodnutí stěžovatele ze dne 1. 10. 1996, č. FR 178-4/133-96, přičemž toto rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena stěžovateli k dalšímu řízení.
Svou ústavní stížností se navrhovatel domáhal zrušení výše uvedeného pravomocného rozsudku, neboť jej považoval za zásah do svých základních práv a svobod ústavně zaručených ustanoveními čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR.
Návrh byl podán zjevně někým, kdo není k podání ústavní stížnosti aktivně legitimován. Stěžovatel v předchozím řízení vystupoval jako orgán veřejné moci. Jako takový může být účastníkem nebo vedlejším účastníkem v řízení o ústavní stížnosti, nikoli však jako navrhovatel, nýbrž ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, jako ten, proti jehož zásahu do základních práv a svobod stížnost směřuje. Ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o ústavním soudu, na které se navrhovatelé rovněž odvolávají, může ústavní stížnost podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Vyplývá to z funkce ústavní stížnosti, kterou je mimo jiné ochrana základních práv osob soukromého práva před zásahy orgánů veřejné moci, nikoli však řešení sporů mezi orgány veřejné moci (k tonu slouží čl. 87 odst. 1 písm. k/ Ústavy ČR).
Z tohoto důvodu nelze ústavní stížnost projednat, nebot' byla podána někým, kdo je zjevně neoprávněným takový návrh v dané věci učinit. Proto se již ústavní soud nemohl zabývat dalšími podmínkami řízení v dané věci.

li. ÚS 188/99
Podle § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Podmínky tohoto ustanovení byly naplněny a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku rozhodnutí uvedeno.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. března 2000

Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2000, sp. zn. II. ÚS 188/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies