I. ÚS 575/99

19. 04. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci stěžovatelů Z. K. a I. S., obou zastoupených JUDr. B. G., CSc., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 8. 6. 1998, sp. zn. 2 T 37/96, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 1999, sp. zn.
7 To 458/98,


takto:


Návrh ústavní stížnosti se odmítá.


Odůvodnění:


Stěžovatelé podali návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem telegrafickým podáním dne 22. 11. 1999, telefaxem dne 25. 11. 1999 a téhož dne podání doplnili předložením jeho originálu.

Svým podáním se stěžovatelé domáhají zrušení shora citovaného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, kterým byl stěžovatel Z. K. uznán vinným trestný činem křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na dobu osmnácti měsíců a zrušení rovněž shora citovaného usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla odvolání stěžovatele Z. K. a stěžovatelky I. S. (jeho matky) zamítnuta.

Stěžovatelé jsou toho názoru, že uvedenými rozhodnutími bylo porušeno jejich základní právo na spravedlivý proces, právo na soudní ochranu a právo na to, aby nikdo nebyl odňat svému zákonnému soudci, tedy základní práva a svobody uvedené v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod.

Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je oprávněna podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže uvádí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.

Podle ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Stěžovatel i jeho matka I. S. svého práva plně využili tím, že podali každý samostatně odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 2 T 37/96. Stěžovatelce tak nebylo bráněno, aby se domáhala svého práva podle ustanovení § 247 odst. 2 tr. řádu, kdy ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém. Řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem však stanoví kromě nutnosti být účastníkem řízení i podmínku, že v řízení bylo porušeno osobní základní právo nebo svoboda.

Dále soudce zpravodaj z podání stěžovatelů zjistil, že Ústavnímu soudu došla ústavní stížnost dne 22. 11. 1999, takže zákonná lhůta k podání stížnosti nebyla u stěžovatele Z. K. dodržena a ústavní stížnost byla podána opožděně. Ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta začala běžet v tomto případě dnem, kdy bylo rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, doručeno. V daném případě se jedná o usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 1999, sp. zn. 7 To 458/98, které bylo stěžovateli doručeno dne
20. 9. 1999. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy stěžovateli uběhla dnem
18. 11. 1999.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.


Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.





V Brně dne 19. dubna 2000 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. I. ÚS 575/99, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies