III. ÚS 162/2000

04. 05. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

III. ÚS 162/2000

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 4. května 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti L.T., zastoupeného JUDr. V. P., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. února 2000, sp. zn. 4 Ntv 3/2000, a Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. února 2000, sp. zn. 5 Tvo 20/2000,
t a k t o :


Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í


Navrhovatel, který se domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. února 2000, sp. zn. 4 Ntv 3/2000, a Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. února 2000, sp. zn. 5 Tvo 20/2000, odůvodňoval ústavní stížnost tím, že rozhodnutím, kterým byla prodloužena jeho vazba do 13. května 2000, porušily soudy ústavně zaručená práva, obsažená v čl. 8 odst. 1 a odst. 5 Listiny základních práv a svobod. Vyslovil přesvědčení, že v době rozhodování o prodloužení vazby již vazební důvody neexistovaly.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. února 2000, sp. zn.
4 Ntv 3/2000, Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. února 2000, sp. zn. 5 Tvo 20/2000, a podání Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. ledna 2000 ve věci sp. zn. 45 T 21/98, obsaženého ve spise Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 4 Ntv 3/2000, zásah do práv navrhovatele, jejichž ochrany se ústavní stížností dovolával, shledán nebyl. Odůvodnění napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci, jakož i Nejvyššího soudu ČR, obsahuje závažné skutečnosti, pro které je dán důvod vazby, nařízené v souladu s § 67 odst. 1 písm. a), c) trestního řádu, jakož i důvod pro její prodloužení dle § 71 odst. 3 trestního řádu na dobu přesahující 2 roky.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. května 2000

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2000, sp. zn. III. ÚS 162/2000, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies