III. ÚS 102/2000

18. 05. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

III. ÚS 102/2000

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 18. května 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti P. P., zastoupeného Mgr. A. Z., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 1999, č. j.
6 A 80/98-42, a Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. ledna 2000, sp. zn.
30 Cdo 2858/99, t a k t o :


Návrh se o d m í t á .


O d ů v o d n ě n í


Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 1999, č. j. 6 A 80/98-42, a Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 1edna 2000, sp. zn. 30 Cdo 2858/99, s tím, že podle jeho přesvědčení soudy svým postupem a rozhodnutími zasáhly do práv, zaručených čl. 26 odst. 1 a 3, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod. Dále navrhl také zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věci ČR ze dne 29. července 1998 ve věci č. j. 44/601/22707/11.6.1998 a Úřadu práce v Bruntále ze dne 21. dubna 1998, č. j. 1838/1998-SK.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 1edna 2000, kterým bylo odmítnuto dovoláni stěžovatele proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 1999, č. j. 6 A 80/98-42, zásah do práv, jejichž ochrany se navrhovatel domáhal, shledán nebyl. Označený soud rozhodl v souladu s § 236 odst. 1, 243b odst. 4 věta první a 218 odst. l písm. c) občanského soudního řádu, a proto byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Pokud jde o zbývající část ústavní stížnosti, je třeba konstatovat, že návrh proti dalším označeným rozhodnutím byl podán opožděně, a tedy z tohoto důvodu také odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. l písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. května 2000

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 18. 5. 2000, sp. zn. III. ÚS 102/2000, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies