IV. ÚS 251/2000

25. 05. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

IV. ÚS 251/2000










Ústavní soud rozhodl dne 25. května 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti ing. K. F., zastoupeného A. P., advokátem, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci ze dne 17. 2. 2000, čj. 1 Zt 818/98-47,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci stěžovatel poukazuje mimo jiné na tu skutečnost, že usnesením této zástupkyně ze dne 5. 11. 1999, čj. 1 Zt 818/98-33, bylo podle ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu zrušeno usnesení vyšetřovatele o zastavení trestního stíhání, přičemž při vydání posléze uvedeného usnesení státní zástupkyně nedodržela 30 denní lhůtu uvedenou v citovaném ustanovení. Ve snaze vytvořit fikci zachování lhůty usnesení antidatovala, co však nemůže nic změnit na okolnosti, že trestní stíhání stěžovatele bylo již pravomocně zastaveno. Takový postup státní zástupkyně je v rozporu s čl. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto stěžovatel z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá se zrušení napadeného usnesení.

Z obsahu spisu 4 T 279/2000 Okresního soudu v Liberci Ústavní soud zjistil, že usnesením Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování v Liberci, ze dne 5. 10. 1999, čj. ČVS:OVV:443/1999, bylo podle § 172 odst. 1 písm. b) trestního řádu zastaveno trestní stíhání stěžovatele s odůvodněním, že skutek, pro který toto trestní řízení bylo vedeno, není trestným činem. Spis byl předán státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Liberci dne 15. 10. 1999. Ve spise je založeno usnesení uvedené zástupkyně ze dne 5. 11. 1999, čj. 1 Zt 818/98-33, jímž podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu bylo citované usnesení vyšetřovatele zrušeno. I když spis byl předán Policii ČR 10. 12. 1999, nenasvědčuje tato skutečnost sama o sobě závěru, že by usnesení ze dne 5. 11. 1999 v uvedený den nebylo vyhotoveno. Lhůta 30 dnů je stanovena v zájmu právní jistoty pro státního zástupce, aby v této lhůtě reagoval na rozhodnutí vyšetřovatele a zajisté by lépe odpovídalo tomuto principu, pokud by i k předání spisu vyšetřovateli došlo dříve, než se stalo v projednávané věci, nicméně pouze z faktu, že státní zástupkyně rozhodla dne 5. 11. 1999 a spis předala Policii ČR dne 10. 12. 1999, nelze usuzovat, při nedostatku stanovení lhůty pro tento případ, na porušení stěžovatelových ústavně zaručených práv. Měl-li stěžovatel za to, že ve věci již dochází k určitému průtahu, mohl se po dni 5. 11. 1999 ostatně přesvědčit nahlédnutím do spisu, zda usnesení státní zástupkyně bylo v tento den skutečně vyhotoveno, takto však zůstává jeho tvrzení v rovině pouhé neprokázané domněnky.

Všechny uvedené skutečnosti a úvahy jeví se tedy Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.


Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 25. května 2000

JUDr. Vladimír Čermák
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. IV. ÚS 251/2000, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies