II. ÚS 69/2000

31. 05. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti společnosti K., a. s., právně zastoupené Mgr. T. M., proti rozhodnutí Celního úřadu Kladno - celní prohlášení ev. č. 1176905900492-8 ze dne 20. 10. 1999, a proti rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 1. 12. 1999, č. j. 22447/99-01, takto:



Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:


Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 3. 2. 2000, se stěžovatelka domáhala zrušení rozhodnutí Celního úřadu Kladno - celní prohlášení ev. č. 1176905900492-8 ze dne 20. 10. 1999, a rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 1. 12. 1999, č. j. 22447/99-01, a to pro porušení čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Rozhodnutím Celního úřadu Kladno - celní prohlášení ev. č. 1176905900492-8 ze dne 20. 10. 1999, propustil Celní úřad Kladno na návrh deklaranta zboží po předchozím režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému do režimu volného oběhu. Současně s tímto rozhodnutím vyměřil v souladu s ust. § 172a zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 113/1997 Sb., (dále jen "celní zákon") úrok v celkové výši 193 911,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatelka odvolala.

Celní ředitelství Praha rozhodnutím ze dne 1. 12. 1999, č. j. 22447/99-01, odvolání stěžovatelky podle § 50 odst. 6 zák. č. 337/1992 Sb., zamítlo.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že úrok dle § 172a celního zákona je nezbytné vyměřovat vždy se zřetelem k době, po kterou je zboží umístěno v režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému. Dle názoru stěžovatelky je nelogické, aby stejný úrok byl vyměřen deklarantovi, kterému bude zboží propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému na dobu pouze několika dnů, a deklarantovi, který bude mít své zboží v tomto režimu několik měsíců.

Ústavní soud si vyžádal vyjádření Ministerstva financí ČR, generálního ředitelství cel k projednávané věci.

Ministerstvo financí ČR, generální ředitelství cel, ve svém vyjádření uvádí, že Celní úřad Kladno a následně i Celní ředitelství Praha ve svých rozhodnutích správně aplikovaly ustanovení § 172a celního zákona:

"Znění ustanovení § 172a celního zákona jako zvláštního zákona celnímu úřadu přímo ukládá vyměřit úrok v uvedené výši, pokud je v souvislosti s ukončením celního režimu aktivního zušlechťovacího styku předmětné zboží propuštěno do volného oběhu. Podle našeho názoru celním orgánům v případě vyměřování poplatku nepřísluší činit rozšiřující výklad znění právní normy. Samotný text ustanovení § 172a celního zákona ani jiná právní norma neurčuje (nebo neupřesňuje), že úrok má být vyměřen v závislosti na době, po kterou bylo zboží propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku....Z toho lze oprávněně dedukovat, že zákonodárce stanovil v § 172a celního zákona v absolutní výši, přesněji řečeno fixně."

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná.

Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajících orgánů došlo k porušení hmotně právních či procesně právních předpisů, které by měly za následek porušení ústavně zaručených práv nebo svobod.

Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajících orgánů byl porušen čl. 11 odst. 5 Listiny.

Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.


Vojtěch Cepl
předseda senátu ÚS

V Brně dne 31. května 2000

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 31. 5. 2000, sp. zn. II. ÚS 69/2000, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies