II. ÚS 7/2000

06. 06. 2000, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti P. K. 125, proti postupu Okresního soudu v Domažlicích ve věci 2 T 35/97 takto:


Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel podal ústavní stížnost proti postupu Okresního soudu v Domažlicích. Uvedl, že ústavní stížnost směřuje proti nedatovanému dopisu předsedy senátu Okresního soudu v Domažlicích ve věci 2 T 35/97, který mu byl doručen 3.11.1999, v němž mu soudce sdělil, že se nebude zabývat jeho žádostí z 5.10.1999 a rozhodovat o započítání vazby od 16.9. do 1.12.1995, již vykonal v průběhu trestního řízení 2 T 171/95, které bylo zastaveno usnesením ze 7.2.1996 podle § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu, neboť podle jeho názoru započtení není možné a tudíž není třeba vydávat rozhodnutí. Po opakované stěžovatelově žádosti z 30.11.1999 už nenásledovala žádná reakce. V tomto postupu soudu stěžovatel spatřuje odepření práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť se soud neřídil § 334 odst. 1 trestního řádu a navrhl, " aby Ústavní soud přijal nález, jímž zakáže Okresnímu soudu v Domažlicích, aby ve věci sp. zn. 2T 35/97 zasahoval do práv stěžovatele garantovaných čl. 36 odst. 1 Listiny při rozhodování o započtení vazby a přikázal tomuto orgánu, aby rozhodl o mém návrhu ze dne 5. října 1999 na započtení vazby od 16. září 1995 do 1. prosince 1995 do trestu odnětí svobody uloženého ve věci sp. zn. 2T 35/97".
Soudce zpravodaj nejprve zkoumal, jak mu ukládá § 42 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, existují-li důvody k odmítnutí návrhu a z původního stěžovatelova návrhu, přiložené kopie dopisu předsedy senátu 2 T Okresního soudu v Domažlicích Mgr. F. P. a doporučené poštovní zásilky zjistil, že písemné sdělení, které je napadeno ústavní stížností a jež lze podle jeho povahy kvalifikovat jako jiný zásah orgánu veřejné moci, bylo stěžovateli doručeno 3.11.1999 a ústavní stížnost byla předána poště Plzeň 1 k doručení Ústavnímu soudu 4.1.2000, tj. 62.den od doručení písemného aktu, který je předmětem ústavní stížnosti.
Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( § 75 odst. 1 ), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
V projednávaném případě žádné prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, podle trestního řádu neexistují, a proto je zapotřebí lhůtu k podání ústavní stížnosti počítat ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Za tuto skutečnost je nutno považovat sdělení soudu, že se stěžovatelovou žádostí nebude zabývat, neboť mu nejsou známy důvody k započtení vazby a dnem, kdy nastala, je den, kdy toto sdělení bylo stěžovateli doručeno a dozvěděl se o názoru soudu na tuto věc, tedy 3.11.1999.
Byla-li ústavní stížnost předána poště k doručení až 62. den, překročil stěžovatel lhůtu k podání ústavní stížnosti stanovenou § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a proto soudce zpravodaj v souladu s § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl.

Proti usnesení není přípustné odvolání.

V Brně dne 6. června 2000


JUDr. Miloš Holeček
soudce Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 6. 6. 2000, sp. zn. II. ÚS 7/2000, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies