IV. ÚS 385/01

02. 08. 2001, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

IV. ÚS 385/01










Ústavní soud rozhodl dne 2. srpna 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti S.Ř., zastoupené Mgr. M.V., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2001, čj. 61 To 77/2001-82, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze stěžovatelka uvádí, že tímto rozsudkem došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 40 odst. Listiny základních práv a svobod, když všemi orgány činnými v trestním řízení byla od počátku předjímána její vina nedoložená konkrétními důkazy, neboť jediným doloženým "důkazem" v řízení byla vietnamská národnost stěžovatelky. Z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá se proto zrušení napadeného usnesení.

Z obsahu spisu 19 T 146/2000 Obvodního soudu pro Prahu 5 Ústavní soud zjistil, že trestním příkazem tohoto soudu, čj. 19 T 146/2000-36, byla stěžovatelka uznána vinnou trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 trestního zákona, kterého se dopustila tím, že nejméně dne 20. 6. 2000 v P., ve svém stánku prodávala různé zboží označené ochrannými známkami firem Nike a Adidas, ačkoli si byla vědoma toho, že se jedná o padělky a podle § 150 odst. 1 trestního zákona za použití § 53 odst. 2 písm. a) trestního zákona s přihlédnutím k § 314e odst. 2 trestního řádu odsouzena k peněžitému trestu ve výši 10 000,-- Kč, resp. náhradnímu trestu odnětí svobody v trvání 1 měsíce, a dále podle § 55 odst. 1 písm. a) trestního zákona k trestu propadnutí věci. Vzhledem k odporu podanému stěžovatelkou proti citovanému trestního příkazu rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 5, který svým rozsudkem ze dne 29. 1. 2001, čj. 19 T 146/2000-65, rozhodl stejným způsobem. Jak ve svém rozhodnutí uvedl obvodní soud, bylo trestní jednání stěžovatelky dostatečně prokázáno především listinnými důkazy, a to odborným vyjádřením firmy P., protokoly o vydání věci, jakož i fakturami od firem B. a M. Z těchto odborných vyjádření vyplynulo, že zboží prodávané stěžovatelkou není originálem, od kterého se liší mimo jiné tvarem, kvalitou vyšití ochranných známek a dalšími náležitostmi, především však podstatně nižší cenou. K odvolání stěžovatelky proti citovanému rozsudku obvodního soudu rozhodl Městský soud v Praze napadeným usnesením tak, že odvolání stěžovatelky zamítl, v podstatě se ztotožniv se skutkovými zjištěními i závěry obvodního soudu a zdůrazniv i existenci subjektivní stránky trestného činu spáchaného stěžovatelkou, která si musela být vědoma toho, jaké zboží prodává, zejména vzhledem k jeho ceně a kvalitě.

Z ústavního principu nezávislosti soudu (čl. 82 Ústavy ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů vyjádřená v ustanovení § 2 odst. 6 trestního řádu. Jestliže obecné soudy při svém rozhodování respektují, jak v posuzované věci se stalo, podmínky dané tímto ustanovením, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy. Jen stěží by bylo možno přisvědčit hlavní námitce stěžovatelky, že od okamžiku sdělení obvinění byla presumována její vina vhledem k její národnosti, když obecné soudy provedly v tomto směru rozsáhlé dokazování, a to právě listinnými důkazy. Zcela logické a přesvědčivé jsou také závěry obecných soudů stran subjektivní stránky spáchaného trestného činu, když poukazují na to, že značkové zboží se prodává za daleko vyšší ceny, což stěžovatelce jako již zkušené podnikatelce muselo být známo.

Všechna uvedená zjištění a úvahy jeví se Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 2. srpna 2001



JUDr. Pavel Varvařovský
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 2. 8. 2001, sp. zn. IV. ÚS 385/01, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies