II. ÚS 372/01

14. 08. 2001, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele F. K., proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 23. 5. 2001, sp. zn. 13 C 611/2001, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.



Odůvodnění:

Ústavní soud dne 19. 6. 2001 obdržel ústavní stížnost, v níž stěžovatel František Kalvoda napadá shora uvedený rozsudek okresního soudu. V ústavní stížnosti uvádí, že si u prodejce C. objednal vysavač s podmínkou, že jeho splácení nastane až od srpna 1999, s čímž uvedený prodejce souhlasil. Od té doby ho nikdo z uvedené firmy nekontaktoval. V současné době je stěžovatel spolu s manželkou v tíživé sociální situaci, a tak není schopen uvedené zboží splácet. Dne 5. 4. 2001 vydal Okresní soud v České Lípě platební rozkaz č.j. 22 Ro 363/2001-7 na zaplacení částek Kč 1.871,- vč. nákladů řízení. Proti tomu stěžovatel podal "odvolání" ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. O podání stěžovatele rozhodoval Okresní soud v České Lípě, který nevzal v úvahu špatnou sociální situaci stěžovatele a v rozsudku stanovil, že musí splácet 1.000,-- Kč měsíčně. Na základě těchto skutečností požádal stěžovatel Ústavní soud o rozhodnutí "proti" shora uvedenému rozsudku Okresního soudu v České Lípě.

K tomu Ústavní soud poznamenává, že podání označené stěžovatelem jako odvolání představuje ve skutečnosti o odpor proti platebnímu rozkazu dle § 172 a násl. občanského soudního řádu (o. s. ř.), kterým se platební rozkaz ruší a soud, který jej vydal (tj. Okresní soud v České Lípě), je povinen nařídit jednání, přičemž v dané věci rozhoduje rozsudkem, který může být dále napaden odvoláním podle § 201 a násl. o. s. ř.

S ohledem na to, že je v daném případě napadán rozsudek soudu prvního stupně, soudce zpravodaj posuzoval, zda není dán důvod odmítnutí ústavní stížnost podle § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, který kromě jiného stanoví, že je-li návrh nepřípustný a nestanoví-li zákon jinak, soudce zpravodaj jej mimo ústní jednání odmítne. Přitom se za nepřípustný považuje rovněž návrh, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a kdy se tedy ochrany práv a svobod mohl a měl domáhat jiným zákonným způsobem. Tak je tomu v situaci, kdy ve věci, která je napadena ústavní stížností, mohl stěžovatel proti napadnutému rozsudku podat odvolání.

Z tohoto důvodu je třeba ústavní stížnost pokládat za návrh, který je nepřípustný ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a který je soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona nucen odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. srpna 2001

JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 14. 8. 2001, sp. zn. II. ÚS 372/01, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies