II. ÚS 366/01

14. 08. 2001, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti Ing. P. T., zastoupená JUDr. J. Š., proti opatření Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování, Brno, ze dne 17. 4. 2001, ČVS: KVJM - 186/21, kterým bylo stěžovateli sděleno obvinění, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.


Odůvodnění:

Ústavní stížností, podanou včas (§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon") a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], se stěžovatel domáhá zrušení opatření Policie České republiky, Krajský úřad vyšetřování, Brno, ze dne 17. 4. 2001, ČVS: KVJM - 186/21, kterým mu bylo sděleno obvinění ze spáchání trestného činu poškozování věřitele dle § 256 odst. 2 písm. a) a odst. 4 trestního zákona, spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona. Stěžovatel uvádí, že tímto opatřením bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo podle čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (která je podle čl. 112 odst. 1 Ústavy České republiky součástí ústavního pořádku České republiky), podle něhož nikdo nesmí býti stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.

Ústavní soud dospěl ve shodě se svou předchozí judikaturou (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 10. 1999, sp. zn. IV ÚS 408/99, publikováno ve Sbírce nálezů a usnesení ÚS, sv. 16, usn. č. 65) k závěru, že pouhé sdělení obvinění není samo o sobě způsobilé k tomu, aby mohlo přezkoumávanou věc posunout do ústavněprávní roviny. Také v projednávané věci má Ústavní soud za to, že samotné sdělení obvinění není pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci, proti kterému by bylo možné podat ústavní stížnost. Sdělení obvinění je pouhým opatřením, čemuž odpovídá i forma zachycení tohoto úkonu trestního řízení, kterou je záznam. Ústavní stížnost by tedy po vyčerpání dostupných prostředků ze strany stěžovatele mohla přicházet v úvahu pouze za situace, kdy by vznesené obvinění bylo spojeno se skutečným zásahem do základních práv a svobod, které by nebylo možno odčinit jinak (vzetí do vazby, zadržení, atd.). Sdělením obvinění je realizována zásada řádného zákonného procesu uvedená v čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 2 odst. 1 trestního řádu spočívající v tom, že nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví zákon

Z uvedených důvodů Ústavní soud, aniž by se zabýval skutkovými tvrzeními stěžovatele, ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.



JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu


V Brně dne 14. srpna 2001

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 14. 8. 2001, sp. zn. II. ÚS 366/01, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies