II. ÚS 235/01

15. 08. 2001, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

II. ÚS 235/01

ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti PaedDr. R. M., zastoupeného JUDr. J. D., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2000, sp. zn. 9 To 577/2000, takto :


Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění
Ústavnímu soudu byla dne 17. 4. 2001 doručena ústavní stížnost stěžovatele, ve které napadá v záhlaví uvedené rozhodnutí městského soudu a domáhá se ochrany svých ústavně zaručených práv. Citovaným usnesením byl z podnětu stěžovatele, státního zástupce pro Prahu 5 a poškozeného, podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c) trestního řádu, zrušen v celém rozsahu rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 10. 2000, č.j. 3 T 31/2000 -.122, a věc byla podle § 259 odst. 1 trestního řádu vrácena soudu I. stupně, aby ji v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.

Na základě tohoto zjištění soudce zpravodaj posuzoval ústavní stížnost z toho hlediska, zda není dán důvod jejího odmítnutí podle ustanovení § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 182/1993 Sb."). Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Přitom za nepřípustný se rovněž považuje návrh, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje a kdy se tedy ochrany práv a svobod mohl a měl domáhat jiným zákonným způsobem. Tak je tomu v situaci, kdy ve věci, která je napadena ústavní stížností, řízení ve věci samé dále pokračuje. Stěžovateli jsou k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro něj nepříznivému rozhodnutí, všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny mu umožnit uplatnění jeho práv (§ 2 odst. 13 trestního řádu).

II. ÚS 235/01
Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. l písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., jako návrh nepřípustný.
Poučení : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 15. 8. 2001
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 8. 2001, sp. zn. II. ÚS 235/01, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies