IV. ÚS 384/01

29. 08. 2001, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

IV. ÚS 384/2001












Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti T.P., proti usnesení Krajského státního zastupitelství ze dne 27. 3. 2001, čj. 2 KZn 257/2001-4, takto:


Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem, podaným k poštovní přepravě dne 21. 6. 2001 a doručeným Ústavnímu soudu následujícího dne, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského státního zastupitelství ze dne 27. 3. 2001, čj. 2 KZn 257/2001-4.

K posouzení návrhu si Ústavní soud vyžádal zprávu od Krajského státního zastupitelství o tom, kdy bylo stěžovateli, příp. jeho právnímu zástupci, doručeno napadené rozhodnutí. Z přípisu tohoto orgánu ze dne 26. 7. 2001, doplněného kopiemi doručenek, zjistil Ústavní soud, že citované rozhodnutí nebylo doručováno stěžovateli, nýbrž A.P., z podnětu jejíž stížnosti bylo vydáno a této doručeno nejprve dne 29. 3. 2001. Vzhledem k tomu, že bylo chybně vypraveno, tj. chyběla jedna jeho strana, na což jmenovaná reagovala telefonickou urgencí, bylo jí toto usnesení kompletně doručeno opětovně dne 21. 4. 2001.

Po zjištění těchto skutečností Ústavní soud uvádí, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1) písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR [§ 72 odst. 1) písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon")], a to ve lhůtě 60 dnů, která počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 2 zákona). Účastníkem řízení je pak stěžovatel a státní orgán, nebo jiný orgán veřejné moci, proti jehož zásahu ústavní stížnost směřuje. Zákon v citovaném ustanovení vymezuje znaky osoby oprávněné k podání ústavní stížnosti. Takovou osobou je fyzická nebo právnická osoba, která byla účastníkem v řízení před orgánem veřejné moci, jehož rozhodnutí se jí má dotýkat. Stěžovatelem tedy nemůže být osoba, která účastníkem řízení před orgánem veřejné moci nebyla, a to ani v tom případě, že sama se za takového účastníka považuje, a případně se cítí být dotčena takovýmto rozhodnutím orgánu veřejné moci. Nezbytnou podmínkou tedy je, aby takováto osoba byla účastníkem původního řízení a jako účastník rovněž vystupovala a jako s účastníkem s touto bylo jednáno.

Stěžovatel je tedy osobou zjevně neoprávněnou k podání ústavní stížnosti proti citovanému usnesení Krajského státního zastupitelství, a proto byl jeho návrh podle ustanovení § 43 odst. 1) písm. c) zákona usnesením odmítnut, aniž je dále stěžovatel vyzýván k odstranění formálních vad podání.


Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.


V Brně dne 29. srpna 2001


JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. IV. ÚS 384/01, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies