III. ÚS 208/01

20. 09. 2001, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

III. ÚS 208/01

Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera, JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele V.T., zastoupeného Mgr. J.Č., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. ledna 2001, sp. zn. 15 Ca 549/2000, a rozhodnutí O.Ú., okresního pozemkového úřadu ze dne 30. října 2000, č. j. PÚ 693/2000/Ing.Mer, takto:
Návrh se odmítá .
O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, odůvodnil návrh poukazem na práva zaručená čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že podle jeho přesvědčení příslušný pozemkový úřad a poté Krajský soud v Ústí nad Labem nesprávně vyložil § 11 zák. č. 265/1992 Sb. a § 14a) zák. č. 229/1991 Sb., když uznal oprávněnost nároku restituentů k označeným pozemkům přesto, že je sám nabyl do vlastnictví a jeho vlastnické právo bylo zapsáno v katastru nemovitostí.
Předseda senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem v písemném vyjádření ze dne 19. června 2001 navrhl zamítnutí ústavní stížnosti. Uvedl, že její obsah je shodný s důvody, jež obsahoval opravný prostředek, podaný proti rozhodnutí O.Ú., ze dne 30. října 2000, č. j. PÚ 693/2000/Ing.Mer, a s nimiž se pak soud vypořádal v odůvodnění rozsudku ze dne 23. ledna 2001.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 15 Ca 549/2000 a jeho rozsudku ze dne 23. ledna 2001 zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl, pokud také v návrhu namítá porušení § 1 odst. 1 a § 3 Listiny základních práv a svobod, pak je třeba uvést, že takto označená ustanovení (§ 1 a § 3) Listina základních práv a svobod neobsahuje. Nebylo zjištěno pochybení při výkladu ustanovení § 14a) zákona o půdě a § 11 zák. č. 265/1992 Sb., v přiléhavém odůvodnění se soud vypořádal se všemi námitkami uplatněnými stěžovatelem v opravném prostředku proti rozhodnutí O.Ú., ze dne 30. října 2000, č. j. PÚ/693/2000/Ing.Mer. Poněvadž odůvodnění rozsudku soudu je vyčerpávající, lze na ně proto odkázat.


Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut
[§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 20. září 2001

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 20. 9. 2001, sp. zn. III. ÚS 208/01, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies