III. ÚS 302/01

04. 10. 2001, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud ČR rozhodl mimo ústní jednání v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele A. G., zastoupeného JUDr. E. P.,
t a k t o :

N á v r h s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel podal dne 21. 5. 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti. Návrh směřoval proti uplatňování blíže neurčených předpisů ČR o adopci v případě jeho nezletilých dětí P. a P. G. V doplnění návrhu provedeného prostřednictvím svého právního zástupce, na výzvu Ústavního soudu, přípisem ze dne 31. 7. 2001, bylo uvedeno, že "návrh nesměřuje proti konkrétnímu soudnímu rozhodnutí", ale navrhovatel si stěžuje na to, že naše zákony a právní řád nejsou, pokud se týká procesu adopce, v souladu s některými mezinárodními smlouvami, zejména s Konvencí OSN z roku 1979 o odstranění všech forem diskriminace žen a čl. 29 Všeobecné deklarace lidských práv. Tuto situaci považuje navrhovatel za svou diskriminaci a diskriminaci svých dětí.

Ve smyslu § 35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.

Podle ust. § 64 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písmeno a) Ústavy může podat
a) prezident republiky
b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů
c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti
d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona

Podle § 74 zákona o Ústavním soudu, spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Navrhovatel však svou stížností nenapadl žádné pravomocné rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci ve smyslu ust. § 72 odst. 1 písmeno a) zákona o Ústavním soudu. Pouze požadoval zrušení právních předpisů. I kdyby bylo možno (přes nekonkrétnost návrhu) vyvodit, které zákony měl navrhovatel v návrhu na jejich zrušení na mysli, nebyly naplněny zákonem stanovené požadavky a navrhovatel je pro podání takového návrhu osobou zjevně neoprávněnou.

Ústavní soud proto nemohl přikročit ke zkoumání porušení ústavnosti a nezbylo mu než podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu návrh odmítnout, když shledal důvod odmítnutí podle ustanovení odstavce 1 písm. c) cit. ustanovení.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. října 2001
JUDr. Vladimír Jurka
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2001, sp. zn. III. ÚS 302/01, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies