IV. ÚS 535/01

08. 10. 2001, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

IV. ÚS 535/01










Ústavní soud rozhodl dne 8. října 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti S.S., zastoupené JUDr. V.J., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 6. 2001, čj. 28 Cdo 865/2001-177, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 3. 2001, čj. 5 Co 317/2001-152, a rozsudku Okresního soudu v Českému Krumlově ze dne 27. 11. 2000, čj. 5 C 562/2000-132, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatelka uvádí, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2, čl. 11 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod. Obecné soudy totiž šablonovitě interpretovaly skutečnost, že právní předchůdce stěžovatelky byl německé národnosti, a zatížily ho tak presumovanou vinou, která se poté promítla i do rozhodnutí o tom, že podmínky pro konfiskaci byly dány. Stěžovatelka má za to, že napadené rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích právní význam zcela jednoznačně mělo, neboť řešilo zcela novou otázku v judikatuře ještě neřešenou, neboť z faktu příslušnosti ke sdružení činného v období 2. světové války nelze ještě dovozovat, že taková osoba se provinila proti národům českému a slovenskému ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 bod 2 dekretu č. 108/1954 Sb., Nejvyšší soud ČR měl také možnost odstranit nesprávnou judikaturu vycházející z toho, že, byl-li majetek konfiskován podle ustanovení § 1 odst. 1 bod 2 dekretu č. 108/1945 Sb., nemá vzhledem k provedené konfiskaci vliv ani znovunabytí našeho státního občanství podle § 3 odst. 1 ústavního dekretu prezidenta republiky č. 30/1945 Sb. Z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá se proto zrušení napadených rozhodnutí.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti přehlíží tu základní skutečnost, že napadené usnesení Nejvyššího soudu ČR nemá povahu rozhodnutí ve věci samé, neboť zkoumá a posuzuje v prvé řadě otázku přípustnosti dovolání podle ustanovení § 239 o. s. ř. (ve znění před novelou), přípustností podmíněné tím, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Podle již konstantní judikatury Ústavního soudu i Nejvyššího soudu ČR za rozhodnutí po právní stránce zásadního významu je nutno považovat zejména ta rozhodnutí, která se odchylují od ustálené judikatury nebo přinášejí judikaturu novou, a to s možným dopadem na rozhodování soudů v obdobných případech. Dospěl-li Nejvyšší soud ČR v napadeném rozhodnutí k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu nelze považovat za rozhodnutí odchylující se od ustálené judikatury a nebo přinášející judikaturu novou, lze z ústavně právního hlediska tomuto jeho závěru stěží cokoli vytknout, a to navíc v situaci, kdy i meze ústavního přezkumu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR jsou omezeny pouze na tuto otázku, zahrnující i ty případy, kdy státní občanství bylo osobě, jejíž majetek byl konfiskován, sice vráceno, nikoli však zachováno (§ 2, § 3 citovaného ústavního dekretu). Stejně tak Ústavní soud neshledal nic protiústavního v závěru Nejvyššího soudu ČR o tom, že dovolání stěžovatelky není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., když Nejvyšší soud ČR se i v tomto směru s námitkami stěžovatelky přesvědčivě vypořádal.

Z uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatelky odmítnout, a to pokud směřovala proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., v dalším pak podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) vzhledem k ustanovení § 34 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, neboť o ústavní stížnosti proti rozhodnutím Okresního soudu v Českém Krumlově a Krajského soudu v Českých Budějovicích již Ústavní soud jedná ve věci sp. zn. I. ÚS 322/01.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.


V Brně dne 8. října 2001



JUDr. Pavel Varvařovský
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2001, sp. zn. IV. ÚS 535/01, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies