Pl. ÚS 47/03 - K referendu o přistoupení ČR k EU

23. 10. 2003, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Malenovského a soudců JUDr. Dagmar Lastovecké a JUDr. Pavla Rychetského ve věci návrhu J.B., zastoupeného advokátem Mgr. P.R., na vydání rozhodnutí o tom, že při referendu o vstupu České republiky do Evropské unie konaném ve dnech 13. a 14. června 2003 byla porušena Ústava České republiky, a referendum je proto neplatné a jeho výsledek se ruší, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavnímu soudu bylo dne 30. 9. 2003 doručeno podání navrhovatele, jímž se domáhá, "aby Ústavní soud rozhodl, že při referendu o vstupu České republiky do Evropské unie konaném ve dnech 13. a 14. června 2003 byla porušena Ústava, a referendum je proto z důvodu porušení Ústavy neplatné a jeho výsledek se ruší". Navrhovatel tvrdí, že souhlasu se vstupem do Evropské unie bylo dosaženo nepoctivým způsobem. Podle jeho názoru byly porušeny zejména čl. 17 odst. 3 a čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny"). Sděluje, že se již řadu let marně domáhá uveřejnění svého varování před nebezpečím, které podle něj představuje vstup České republiky do Evropské unie pro většinu občanů České republiky. Připomíná, že Parlament ČR rozhodl, že se na propagaci a prosazení vstupu do Evropské unie vydá značná částka peněz ze státního rozpočtu. Argumenty o nebezpečí, které jsou se vstupem spojeny, o nichž se navrhovatel snažil veřejnost informovat, ovšem uveřejněny nebyly. V médiích se občanům naopak předkládaly pouze informace o výhodách takového kroku.

K dalšímu přípisu, který byl Ústavnímu soudu osobně doručen dne 15. 10. 2003 a jenž měl být údajně k posuzovanému návrhu připojen jako příloha, nemohl Ústavní soud přihlížet, neboť nebyl sepsán právním zástupcem navrhovatele, což je v rozporu s pravidlem povinného zastoupení v průběhu celého řízení ve smyslu ustanovení § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Přípis nebyl dokonce navrhovatelem ani vlastnoručně podepsán.

Ústavní soud posoudil, zda návrh splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem o Ústavním soudu.



Podle čl. 87 odst. 1 písm. m) Ústavy Ústavní soud rozhoduje o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení. Příslušný návrh může podle ustanovení § 125d zákona o Ústavním soudu podat každý občan oprávněný hlasovat v referendu, a to nejpozději do 10 dnů ode dne, v němž skončilo hlasování v referendu. Výrazně specifické vztahy spojené s přípravou, vyhlášením, průběhem a důsledky referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii, jež charakterizuje sekvence řady právních úkonů, které na sebe navazují a vzájemně se podmiňují a jsou nezbytným předpokladem k provedení mezinárodně koordinovaných úkonů (vyjádření souhlasu státu být vázán Smlouvou o přistoupení k EU), vedly zákonodárce ke stanovení krátké zákonné lhůty, v níž lze řádný postup při referendu účinně zpochybnit.

Hlasování v referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii skončilo v sobotu dne 14. června 2003. Od uvedeného dne začala plynout zákonná desetidenní lhůta pro podání návrhu, která skončila dne 24. června 2003. Navrhovatel však podal svůj návrh osobně na podatelnu Ústavního soudu až dne 30. září 2003, tedy evidentně po výše uvedené desetidenní zákonné lhůtě.

Na základě uvedených skutečností tak Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o návrh, který byl podán po lhůtě stanovené zákonem k jeho podání [§ 43 odst. 1 písm. b) zák. o Ústavním soudu].

Nad rámec uvedeného Ústavní soud připomíná, že dle článku 83 Ústavy je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 Ústavy a v článku 2 odst. 2 Listiny, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a působnost, které nemůže překročit.

Podle ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. m) Ústavy je Ústavní soud oprávněn posoudit postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii toliko z hlediska jeho souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení.

Navrhovatel se nicméně ve svém návrhu domáhá přezkumu postupu při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii z hlediska jeho souladu s Ústavou, příp. též s Listinou, k čemuž Ústavní soud podle ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. m) Ústavy oprávněn není.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud nepovažoval za nutné zabývat se otázkou, zda byl návrh podán osobou oprávněnou hlasovat v referendu, a nevyzval ani k odstranění vad plné moci, jež byla k návrhu přiložena.

Ze shora uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zák. o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnout.


P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.





V Brně dne 23. října 2003 JUDr. Jiří Malenovský
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. Pl. ÚS 47/03, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies