II. ÚS 221/02

03. 11. 2003, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele J. H., zastoupeného advokátkou JUDr. D. Ř., o ústavní stížnosti proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6, č.j. 2T 47/2000, ze dne 11. října 2000 a usnesení Městského soudu v Praze, č.j. 6 To 578/2000, ze dne 7. prosince 2000, t a k t o :


Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :


Navrhovatel se návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl k poštovní přepravě podán dne 11. dubna 2002 a Ústavnímu soudu došel dne 12. dubna 2002, domáhal zrušení rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 a Městského soudu v Praze uvedených v záhlaví. Tvrdí, že jimi bylo porušeno jeho právo na obhajobu, neboť nebyl přítomen on ani jeho obhájce výslechům spoluobviněných.

Poté, co navrhovatel k výzvě Ústavního soudu odstranil vady návrhu (chybějící speciální plná moc a kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku), si Ústavní soud vyžádal u Obvodního soudu pro Prahu 6 spisový materiál. Z jeho obsahu Ústavní soud zjistil, že na napadeném rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6, č.j. 2T 47/2000, ze dne 11. října 2000 je vyznačeno datum nabytí právní moci dne 7. prosince 2000. Toho dne Městský soud v Praze napadeným usnesením, č.j. 6 To 578/2000, zamítl odvolání stěžovatele proti rozsudku soudu I. instance. Z doručenek Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení soudu II. instance bylo navrhovateli i jeho obhájci doručeno dne 9. února 2001.

Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je stěžovatelem fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 citovaného zákona), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Zřejmě posledním prostředkem na ochranu práva navrhovatele bylo jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 označenému v záhlaví. Městský soud v Praze o něm rozhodl napadeným usnesením ze dne 7. prosince 2000, jež bylo navrhovateli doručeno dne 9. února 2001. Pokud navrhovatel podal nyní projednávaný návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti dne 11. dubna 2002, učinil tak po uplynutí zákonem stanovené 60denní lhůty.

Na základě výše uvedeného Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.




V Brně dne 3. listopadu 2003

JUDr. Pavel Rychetský
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2003, sp. zn. II. ÚS 221/02, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies