I. ÚS 651/03

19. 12. 2003, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 19. prosince 2003 soudcem zpravodajem, JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Z. K., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2003, č. j. 10 Co 672/2003 - 35, a proti usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 17. 7. 2002, č. j. E 775/2002 - 13,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví citovaným usnesením potvrdil Krajský soud v Ústí nad Labem usnesení Okresního soudu v Litoměřicích, kterým tento nařídil na návrh oprávněného (E. spol. s r. o.) výkon rozhodnutí prodejem movitých věci stěžovatelky pro 24 177,- Kč dle vykonatelného titulu - usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2001, č. j. 34 Cm 436/96 - 35 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2001, sp. zn. 4 Cmo 116/2001.

Stěžovatelka napadla v záhlaví citovaná usnesení obecných soudů ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 11. 12. 2003, neboť se domnívá že jimi došlo k zásahu do jejích práv chráněných čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod. Z ustanovení § 72 odst. 1, 2, 4 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), lze vyvodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně práv, který je možno zásadně využít po vyčerpání všech prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Ústavní stížnost může být tedy před Ústavním soudem projednána a rozhodnuta až poté, co byly vyčerpány všechny ostatní zákonem stanovené prostředky k ochraně práv.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že zároveň podala i dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Toto bylo potvrzeno i pracovnicí Okresního soudu v Litoměřicích, která sdělila, že dne 20. 11. 2003 bylo v dané věci podáno dovolání.

Vzhledem k nejnovější judikatuře Evropského soudu pro lidská práva (srov. rozhodnutí 2. sekce tohoto soudu ze dne 12. 11. 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a rozhodnutí téže sekce z téhož dne ve věci stížnosti č. 47273/99) vychází Ústavní soud z názoru, že včasnost a přípustnost ústavní stížnosti, kterou stěžovatel napadá rozhodnutí odvolacího soudu, případně i nalézacího soudu až poté, co Nejvyšší soud ČR rozhodl o dovolání bez ohledu na způsob vyřízení, budou zachovány. V takovém případě pak lhůta pro podání ústavní stížnosti začne běžet až dnem doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (Sdělení Ústavního soudu publikované pod č. 32/2003 Sb.). Z toho současně vyplývá, že v případě podání dovolání bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o tomto mimořádném opravném prostředku.

S ohledem na výše uvedené, aniž by se jakkoli zabýval meritem věci či vyzýval stěžovatelku k odstranění vad jejího podání, dospěl Ústavní soud k závěru, že její návrh není přípustný.

Vzhledem k výše citovanému Sdělení Ústavního soudu bude moci stěžovatelka poté, co Nejvyšší soud ČR rozhodne o jejím dovolání, napadnout nejen rozhodnutí o dovolání, ale zůstane jí zachována lhůta i k napadení rozhodnutí odvolacího a nalézacího soudu.

Soudce zpravodaj tedy mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu návrh jako nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.


V Brně dne 19. prosince 2003
JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D.
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2003, sp. zn. I. ÚS 651/03, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies