29 Nd 366/2015

23. 02. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Kompetenční, Ostatní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 12

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce T. S., identifikační číslo osoby 40812758, zastoupeného JUDr. Ladislavem Košťálem, advokátem, se sídlem ve Zbečně 123, PSČ 270 24, proti žalovanému S - BOS s. r. o., se sídlem v Praze 1, Rybná 716/24, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 28341031, zastoupenému JUDr. Janem Vokálem, advokátem, se sídlem v Brně, Bratislavská 199/12, PSČ 602 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 12 Cm 92/2013, o zaplacení částky 448.746 Kč s příslušenstvím, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu prvního stupně z důvodu vhodnosti, takto:


Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 12 Cm 92/2013 se nepřikazuje Městskému soudu v Praze.


Odůvodnění:


Ve shora označeném řízení žalobce podáním z 13. února 2015, doplněným podáním z 29. června 2015, navrhl přikázání věci Městskému soudu v Praze.

Návrh odůvodnil tím, že žalovaný změnil sídlo po podání žaloby (sídlí nyní v Praze 1), takže Městský soud v Praze je v prvním stupni soudem věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci. Bydliště (žalobce) a sídlo (žalovaného) je tak na území hlavního města P., přičemž stroj [jenž byl dodán podle smlouvy o dílo, od které žalobce (objednatel) odstoupil], se nachází u žalobce v P. Jeho ohledání nebo znalecké zkoumání by se tak odehrálo v P; tamtéž (nebo v blízkém okolí) mají bydliště i žalobcem navržení svědci a znalec, takže co do hospodárnosti řízení se jeví účelným a vhodným, aby řízení bylo vedeno před soudem v P.

Žalovaný (ve vyjádření z 16. října 2015) s přikázáním věci jinému soudu prvního stupně nesouhlasí, s tím, že Krajský soud v Brně (u nějž se věc projednává) je místně příslušným soudem nejen podle sídla žalovaného ke dni podání žaloby, ale též podle kupní smlouvy, o jejíž splnění ve sporu jde. V působnosti Krajského soudu v Brně bydlí též veškeří případní zaměstnanci žalovaného, bývalí „statutární zástupci“ žalovaného a další zúčastněné osoby, včetně subdodavatelů žalovaného, jakož i právní zástupce žalovaného, pro nějž s ohledem na jeho věk a zdravotní stav je postoupení věci do P. nepřijatelné. Důvody tvrzené žalobcem pro přikázání nejsou dány, jelikož není důvod k ohledání stroje soudem (to náleží případnému znalci, jenž může být jmenován ze seznamu Městského soudu v Praze).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Brně) a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána [§ 12 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)], dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Okolnosti, kterými žalobce odůvodňuje návrh na přikázání věci, nejsou natolik zásadní, aby v nich bylo možno spatřovat důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti, a to i s přihlédnutím k nesouhlasu žalovaného a poukazu žalovaného na skutečnosti, jež podporují dodržení zásady, podle které má věc projednat soud, jehož příslušnost byla určena podle stavu ke dni podání žaloby.

Nejvyšší soud proto návrhu žalobce na přikázání věci Městskému soudu v Praze nevyhověl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně 23. února 2016

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu





Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 29 Nd 366/2015, ECLI:CZ:NS:2016:29.ND.366.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies