20 Cdo 4141/2015

22. 02. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 241

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem v Praze, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému J. M., P., t. č. ve Věznici Znojmo, pro 40 049 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 36 Nc 15541/2009, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2013, č. j. 30 Co 333/2013-135, takto:


Dovolací řízení se zastavuje.


Odůvodnění:


Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 19. 6. 2013, č. j. 36 Nc 15541/2009-128, kterým Obvodní soud pro Prahu 3 zamítl žádost povinného o ustanovení zástupce z řad advokátů, a to pro podání dovolání, jímž povinný napadl usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2013, č. j. 30 Co 100/2013-124. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že povinný nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a nelze tedy vyhovět jeho požadavku na ustanovení zástupce. Uvedl, že otázkou předpokladů pro osvobození od soudních poplatků u povinného se zabýval již ve svém usnesení ze dne 26. 3. 2013, č. j. 30 Co 100/2013-124, v němž dovodil, že povinný nesplňuje podmínku nemajetnosti a nejedná se u něj o zvlášť závažný případ sociální nouze. V mezidobí přitom u povinného ke změně poměrů nedošlo. Skutečnost, že se povinný nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, není výdělečně činný a majetek má dlouhodobě mimo dispozici pro postižení exekucemi, sama o sobě nemůže odůvodňovat přiznání osvobození od soudních poplatků.Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž současně požádal o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení s odkazem na svůj předchozí návrh.

Protože dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti povinného o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé (o návrhu na zastavení exekuce), Nejvyšší soud nejprve sám přistoupil k posouzení, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015 (uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].

Podle § 30 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků a jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce z řad advokátů pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem.

V souladu s § 138 o. s. ř. podmínkou pro (částečné) osvobození od soudních poplatků je, že to odůvodňují poměry účastníka a současně nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. jedná zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná hlediska [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013 (uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].

Z předloženého spisu vyplývá, že odvolací soud zamítl žádost povinného o ustanovení advokáta pro dovolací řízení, v němž povinný dovoláním napadal usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2013, č. j. 30 Co 100/2013-124. Tímto usnesením Městský soud v Praze k odvolání povinného potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh povinného na ustanovení zástupce pro řízení (výrok I.) a ponechána v platnosti exekuce v rozsahu 28 549 Kč s příslušenstvím (výrok IV.). Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 5. 2015, č. j. 26 Cdo 973/2015-221, o dovolání proti usnesení na č. l. 124 již rozhodl tak, že ve vztahu k výroku I. dovolací řízení zastavil a ve vztahu k výroku IV. dovolání odmítl.

Jestliže tedy povinný nyní dovoláním (směřujícím proti usnesení na č. l. 135) požaduje ustanovení zástupce pro dovolání proti usnesení na č. l. 124, pak je zjevné, že nemůže být úspěšné, neboť dovolatel žádá ustanovit advokáta pro dovolání řízení, v němž napadá výrok IV. usnesení odvolacího soudu, proti němuž není dovolání objektivně přípustné (§ 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.) Dovolání je tak zjevně bezúspěšným uplatňováním práva.

Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně nedošlo (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 23. 7. 2015, č. j. 36 Nc 15541/2009-232), Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2 věty třetí, § 241b odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.



V Brně dne 22. února 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu


Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4141/2015, ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.4141.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies