29 ICdo 12/2016

24. 02. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací), Insolvenční
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 237
  • OSŘ - § 243c odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobců a) Mgr. Kateřiny Širhalové, LL.M., se sídlem v Brně, Hybešova 726/42, PSČ 602 00, jako insolvenční správkyně dlužníků M. M. a M. M., b) M. M. a c) M. M., obou zastoupených JUDr. Petrem Crhou, advokátem, se sídlem v Mostě, Obchodní 41, PSČ 434 01, proti žalovanému ALONECOMPANY CZ s. r. o., se sídlem v Olomouci, Polská 209/64, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 28633229, zastoupenému Mgr. Martinem Lorencem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Krapkova 452/38, PSČ 779 00, o určení pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 16 ICm 3794/2012, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníků M. M., vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 18880/2012, a M. M., vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 18886/2012, o dovolání žalobců b) a c) proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. října 2015, č. j. 16 ICm 3794/2012, 13 VSOL 78/2015-77 (KSOL 16 INS 18880/2012), takto:
I. Dovolání se odmítají.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:


Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 4. února 2015, č. j. 16 ICm 3794/2012-45, zamítl žalobu o určení, že žalovaný (ALONECOMPANY CZ s. r. o.) nemá za dlužnicí M. M. pohledávku ve výši 257.096,80 Kč, přihlášenou do insolvenčního řízení dlužnice pod číslem P4/1, dále že žalovaný má za dlužnicí nezajištěnou pohledávku ve výši 180.000 Kč, přihlášenou do insolvenčního řízení dlužnice pod číslem P4/1, a že žalovaný nemá za dlužnicí u pohledávky evidované pod číslem P4/1 nárok na úhradu úroků ve výši 3.630 Kč měsíčně (bod I. výroku). Dále zamítl žalobu o určení, že žalovaný nemá za dlužníkem M. M. pohledávku ve výši 257.096,80 Kč, přihlášenou do insolvenčního řízení dlužníka pod číslem P2/1, že žalovaný má za dlužníkem nezajištěnou pohledávku ve výši 180.000 Kč, přihlášenou do insolvenčního řízení dlužníka pod číslem P2/1, a že žalovaný nemá za dlužníkem u pohledávky evidované pod číslem P2/1 nárok na úhradu úroků ve výši 3.630 Kč měsíčně (bod II. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (body III. a IV. výroku).

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobců b) a c) v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že žaloby žalobců b) a c) odmítl (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci b) a c) dovolání, která Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahují vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dle ustanovení § 237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 13. listopadu 2014, sp. zn. III. ÚS 3892/13, a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14.

Tomuto požadavku přitom dovolatelé, neuvádějíce v podaném dovolání ohledně předpokladů jeho přípustnosti (kromě citace textu ustanovení § 237 o. s. ř.) ničeho, zjevně nedostáli.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.




V Brně dne 24. 2. 2016
JUDr. Jiří Zavázal


















předseda senátu



Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. 29 ICdo 12/2016, ECLI:CZ:NS:2016:29.ICDO.12.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies