6 Tdo 294/2016

30. 03. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Trestní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrŘ - § 265i odst. 1 písm. b)

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 3. 2016 o dovolání, které podal obviněný V. V., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 14 To 281/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 3 T 60/2015, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s e dovolání obviněného V. V. o d m í t á .


O d ů v o d n ě n í :

I.


1. Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozsudkem ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. 3 T 60/2015, uznal obviněného V. V. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) vinným, že,

1) dne 16. 1. 2015 kolem 14.30 hod. ve V. M., okr. Ú. n. O., v H. ulici před hlavním vchodem do prodejny Lidl č. p. ..., před více osobami poté, co přivolaná hlídka Městské policie Vysoké Mýto ve složení str. T. V. a R. T. prověřovala oznámené protiprávní jednání obžalovaného, vyzvala obžalovaného k prokázání totožnosti a následně k nastoupení do služebního vozidla za účelem převozu na služebnu Obvodního oddělení Policie ČR ve Vysokém Mýtě k ověření totožnosti, což odmítl za užití hrubých vulgarismů, kdy po opětovných výzvách a upozorněních, že bude proti němu použito donucovacích prostředků, jej strážníci uchopili za ruce, obžalovaný se aktivně bránil a společně se strážníkem R. T. upadli na zem, načež levou rukou obžalovaný strážníka R. T. uchopil kolem krku do tzv. kravaty tak pevně, že se zasahující strážník začal dusit a lapat po dechu, v sevření ho takto držel asi 30 sekund, a to i přes pokusy druhého strážníka T. V. o uvolnění sevření, obžalovaný sevření uvolnil až poté, co T. V. obžalovanému nastříkal do obličeje pepřový sprej, přitom R. T. utrpěl povrchovou exkoriaci hlavy, zhmoždění levého stehna a pravého předloktí.

2) Dne 20. 3. 2015 kolem 14.15 hod. ve V. M., okr. Ú. n. O., v N. ulici č. p. ... v prodejně M. z kovového stojanu odcizil vystavené zboží, a to mazadla a různé druhy lepidel v celkové hodnotě 903 Kč ke škodě M. P., IČ ...., V. M. a dne 13. 4. 2015 kolem 20.30 hod. ve V. M., okres Ú. n. O., v obchodním domě Tesco v ulici D. č. p. ... vzal ze stojanu dvě SIM karty operátora O2 v ceně 150 Kč a operátora Vodafone v ceně 200 Kč, demontoval z nich ochranné plastové obaly s bezpečnostním kódem a zboží vložil do připravené hliníkové kapsy domácí výroby uložené v dětském kočárku, poté prošel bez zaplacení pokladnou, čímž způsobil škodu společnosti Tesco Stores ČR, a. s. ve výši 350 Kč a těchto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 20. 5. 2014, č. j. 20 T 85/2013-873, který nabyl právní moci dne 14. 6. 2014, odsouzen i pro trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let, podmíněně odložený na dobu 3 let.“

2. Jednání obviněného popsané pod bodem 1) jmenovaný soud právně kvalifikoval jednak jako přečin násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a jednak jako přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, jednání popsané pod bodem 2) jako přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Uložil mu za to podle § 325 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku a 6 měsíců nepodmíněně. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ho pro výkon tohoto trestu zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu uložil povinnost zaplatit poškozené M. P. náhradu škody ve výši 903 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. tuto poškozenou odkázal se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. O odvolání, které proti citovanému rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 14 To 281/2015. Napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného pro výkon uloženého trestu zařadil podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s dozorem. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.

II.


4. Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

5. Své podání směřoval především proti výroku rozsudku, jímž byl uznán vinným spácháním přečinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, dále pak proti výroku o trestu a zařazení pro výkon uloženého trestu do věznice s dozorem.

6. K uplatněnému dovolacímu důvodu uvedl, že z provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by jeho úmyslem bylo působit na výkon pravomoci úřední osoby. K tomu poukázal na průběh vlastního jednání, jak je zachycen na kamerovém záznamu. Popsal, jak děj podle něj probíhal. Rozhodně popřel, že by vyhrožoval svědkyni H. fyzickou újmou. Aniž činil vůči příslušníkům jakýkoliv úkon, z něhož by bylo patrno, že je chce napadnout nebo nějak jinak ohrozit, strážníci jej uchopili za ruce, přičemž došlo následně k nekontrolovatelnému pádu, při němž obviněný tím, že padal na zem, při pudu sebezáchovy se zachytil rukou kolem krku R. T., se kterým upadl na zem. Ze záznamu vyplývá, že neměl v úmyslu jakkoliv útočit nebo jinak působit na pravomoc veřejného činitele a k následnému fyzickému kontaktu došlo na základě prvotně provedeného kroku ze strany příslušníků městské policie. Vzhledem k následnému pádu na zem a otřesu z toho patrně po určitou dobu držel svědka T., nicméně nikoliv v úmyslu jakkoliv jej škrtit nebo cokoliv jiného, jednalo se o následek pádu i překvapení z prováděného zákroku, ke kterému z hlediska intenzity nebyl důvod. Že zákrok byl intenzivní, svědčí skutečnost, že obviněný utrpěl zranění. Strážníci vůči němu zasahovali, i když se jakýmkoliv způsobem nebránil, neohrožoval je, nedošlo k ohrožení života, zdraví a majetku, zákrok byl prováděn pouze na základě telefonického oznámení svědkyně H., které nebylo nikterak ověřováno. Vzhledem k tomu, že jednání, které je obviněnému kladeno za vinu, tzn. údajný škrtící úkon, bylo učiněno v důsledku nekontrolovatelného pádu, který nevyvolal, nelze dovodit úmysl působit na výkon pravomoci úřední osoby. Jeho proviněním je skutečnost, že neposkytl doklady osobní totožnosti, nicméně tato okolnost nezakládá důvod k realizaci zákroku tak, jak byl uskutečněn. Přitom každý zákrok státního orgánu musí být přiměřený konkrétním okolnostem dané situace.

7. Na závěr dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 14 To 281/2015, i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. 3 T 60/2015, a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

8. K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který uvedl, že námitky uvedené obviněným uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídaly. Ve věci nebylo přitom možno shledat žádný, natož extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Soudy obou stupňů v dané věci řádně zjistily skutkový stav bez důvodných pochybností, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Obviněným nyní presentovanou obhajobou se soudy obou stupňů přiléhavě zabývaly, přičemž na základě souladu výpovědi poškozeného, svědkyně H. a zejména obsahu pořízeného kamerového záznamu dovodily, že šlo o obhajobu účelovou. Na tom nic neměnily ani výpovědi svědků S. a P., které soudy zcela oprávněně považovaly za nevěrohodné a s cílem obviněnému přispět. Za obsahově relevantní nebylo možno považovat ani námitku údajného nedostatku subjektivní stránky přečinu násilí proti úřední osobě, neboť byla vystavěna na odlišné skutkové verzi. Obviněný poškozeného vědomě sevřel do tzv. kravaty a tento atak trval cca 30 sekund. Za tohoto skutkového stavu byly vyloučeny jakékoli úvahy o nenaplnění subjektivní stránky jednání obviněného. Pokud obviněný projevoval nesouhlas s výrokem o trestu, šlo o námitky, které nebyly podepřeny žádnou argumentací. Neodpovídaly uplatněnému dovolacímu důvodu, ale ani dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.

9. Z těchto důvodů státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Současně podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.

III.


10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům.

11. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 14 To 281/2015, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm.a) tr. ř. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.

12. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o něž se dovolání opírá, lze podřadit pod (uplatněné) důvody uvedené v předmětném zákonném ustanovení.

13. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotně právnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu, či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.

14. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě.Dovolací soud ovšem není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03).

15. Ze skutečností blíže rozvedených v předcházejících odstavcích tedy vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zásadně jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).

IV.


16. V posuzované věci však uplatněné dovolací námitky směřují primárně do oblasti skutkové (procesní). Obviněný totiž soudům nižších stupňů de facto vytýká v první řadě nesprávné hodnocení důkazů a z toho vyplývající vadná skutková zjištění, když prosazuje vlastní (odlišnou) verzi skutkového stavu věci (neměl v úmyslu poškozeného škrtit, jednalo se o následek nekontrolovatelného pádu s poškozeným na zem). Výhradně z těchto námitek, právě na základě odlišné skutkové verze (sekundárně) vyvozuje závěr o nesprávném právním posouzení skutku s tím, že nebyly naplněny znaky přečinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. ř., konkrétně úmysl působit na výkon pravomoci úřední osoby. Svojí argumentací nenamítá rozpor mezi skutkovými závěry vykonanými soudy po zhodnocení důkazů a užitou právní kvalifikací ani jiné nesprávné hmotně právní posouzení soudy zjištěných skutkových okolností.



17. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je tedy obviněným ve skutečnosti spatřován v porušení procesních zásad vymezených zejména v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Takové námitky pod výše uvedený (ani jiný) dovolací důvod podřadit nelze.

18. Z tohoto pohledu je zřejmé, že pokud dovolatel ve svém podání vyslovoval námitky, (které jsou podrobně rekapitulovány výše), v nichž vykresloval skutkové okolností případu (zejména odlišně popisoval uchopení a držení strážníka R. T. v tzv. „kravatě“) a nastiňoval pomocí nich jiný obraz výsledků dokazování a jiného skutkového stavu, byly takovéto výhrady z hlediska dovolacího řízení a uplatněných dovolacích důvodů irelevantní. Takto pojatými námitkami totiž směřoval do rozsahu provedeného dokazování a do oblasti skutkových zjištění a napadal proces dokazování a hodnocení důkazů, jak je upraveno v § 2 odst. 5 a 6 tr. ř., tedy namítal nedostatky skutkové a procesní. Jelikož námitky skutkové žádný z důvodů dovolání podle § 265b tr. ř. nezakládají, neexistuje ve vztahu k nim ani zákonná povinnost Nejvyššího soudu dovolání přezkoumat (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02, ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05 aj.) a námitky procesní nelze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

19. Nad rámec výše uvedeného lze dále dodat, že Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Jen zcela výjimečně tak může učinit – a to s ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces – jestliže mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy je extrémní nesoulad a obviněný jej namítne ve svém podání. V daném případě se o takovou situaci nejednalo.

20. Extrémní nesoulad je dán tehdy, když skutková zjištění postrádají obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem provedených důkazů.

21. V kontextu uvedeného je třeba zmínit, že soudy nižších stupňů si byly vědomy důkazní situace a z odůvodnění jejich rozhodnutí je zřejmé, jak hodnotily provedené důkazy a k jakým závěrům přitom dospěly – je zjevná logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením (odpovídajícím ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř.) a učiněnými skutkovými zjištěními relevantními pro právní posouzení. Skutková zjištění mají své obsahové zakotvení v komplexu provedených důkazů, konkrétně záznamu kamery ze služebního vozidla Městské policie Vysoké Mýto a výpovědích svědků T. V., R. T. a T. H.

22. Nelze tedy činit závěr, že by vykonaná skutková zjištění postrádala obsahovou spojitost s provedenými důkazy, že by skutková zjištění soudů nevyplývala z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, anebo že by skutková zjištění soudů byla opakem toho, co je obsahem provedených důkazů, na jejichž podkladě byla učiněna. Není přitom úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich nějaké vlastní skutkové závěry. Určující je, že soudy nižších stupňů dostatečně vyložily své hodnotící úvahy a že mezi jejich skutkovými zjištěními na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé není extrémní nesoulad (rozpor) ve shora vymezeném pojetí dán.

23. V daných souvislostech Nejvyšší soud v krátkosti uvádí následující. Obviněný ve svém podání vyvodil, že údajný škrtící úkon byl učiněn v důsledku nekontrolovatelného pádu a nelze dovodit jeho úmysl působit na výkon pravomoci úřední osoby. Z provedených, výše uvedených, důkazů, zejména z kamerového záznamu ve spojení s výpověďmi strážníků, plyne zcela odlišný průběh děje, než jím byl nastiňován. Obviněný k výzvě strážníků městské policie nepředložil doklady osobní totožnosti a kladl odpor při jednání strážníků směřujícímu k jeho předvedení ke zjištění jeho totožnosti. Vzhledem k jeho agresivnímu jednání přistoupili strážníci k zákroku, který stejně jako jejich předchozí jednání byl v souladu se zákonem a byl adekvátní reakcí na jednání obviněného. Pokud tedy obviněný ve svém podání vykresloval odlišný skutkový děj, než byl popsán ve skutkové větě, není možné mu přisvědčit. Lze tak opětovně konstatovat, že obviněný svoji námitku o absenci úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby vystavěl na odlišném skutkovém stavu, než byl zjištěn v předchozím řízení. Takový postup však vzhledem k výše rozvedeným skutečnostem není přípustný a nemůže založit pochybnost o úmyslu obviněného spáchat uvedený trestný čin.

24. Činí-li za této situace obviněný kroky ke zpochybnění skutkových závěrů soudů nižších stupňů a výlučně z toho vyvozuje vadnost právního posouzení skutku, resp. jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, pak je nutno zdůraznit, že jde o námitky z pohledu uplatněného dovolacího důvodu irelevantní. V této souvislosti lze zmínit usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 681/04, podle něhož právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod není možno vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení či zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám obviněného. Uvedeným základním právem je „pouze“ zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona v souladu s ústavními principy.

25. Za zjištěného a popsaného stavu je správným závěr soudů nižších stupňů, podle něhož obviněný skutkem popsaným pod bodem 1. výroku rozsudku soudu prvního stupně naplnil všechny znaky skutkové podstaty přečinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku. Přitom pouze v případě, kdy jsou právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývají, nutno takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i s čl. 90 Ústavy (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. III. ÚS 578/04). O takový případ se však v posuzované trestní věci nejedná.

26. Dovolatel ve svém podání také uvedl, že je směřuje proti výroku o trestu. V tomto směru však neuplatnil žádnou argumentaci. Pouze velmi stručně tak postačí zmínit, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným (viz rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Tento dovolací důvod obviněný ve svém podání neuplatnil a, jak již uvedeno, ani netvrdil, že by v posuzované věci existovaly okolnosti, které by jej naplňovaly.

27. K tomu je třeba doplnit a zdůraznit, že dovolatel je v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. povinen odkázat v dovolání na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž ovšem obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se v dovolání opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí skutečně odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř., byť je na příslušné zákonné ustanovení dovolatelem formálně odkazováno. Označení konkrétního dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení § 265b tr. ř. přitom nemůže být pouze formální Nejvyšší soud je povinen vždy nejdříve posoudit otázku, zda dovolatelem uplatněný dovolací důvod lze i podle jím vytýkaných vad podřadit pod některý ze specifických dovolacích důvodů uvedených v § 265b tr. ř., neboť pouze skutečná existence zákonného dovolacího důvodu, nikoli jen jeho označení, je zároveň zákonnou podmínkou i rámcem, v němž dochází k přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05).

28. Z hlediska základních práv garantovaných Listinou základních práv a svobod a mezinárodněprávními instrumenty je pak nutno poukázat na to, že žádný z těchto právních aktů neupravuje právo na přezkum rozhodnutí o odvolání v rámci dalšího, řádného či dokonce mimořádného opravného prostředku. Zákonodárce tak mohl z hlediska požadavků ústavnosti věcné projednání dovolání omezit v rovině jednoduchého práva stanovením jednotlivých zákonných dovolacích důvodů, jejichž existence je pro přezkum pravomocného rozhodnutí v dovolacím řízení nezbytná. Není-li existence dovolacího důvodu soudem zjištěna, neexistuje zákonná povinnost soudu dovolání věcně projednat (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02).

29. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí bez věcného projednání. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.


P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).


V Brně dne 30. 3. 2016
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu
























Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 6 Tdo 294/2016, ECLI:CZ:NS:2016:6.TDO.294.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies