20 Cdo 4727/2015

21. 03. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 237

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné České republiky – Krajského soudu v Plzni, se sídlem v Plzni, Veleslavínova 21/40, identifikační číslo osoby 00215694, proti povinné M. T., zastoupené Mgr. Alicí Huspekovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Pobřežní 780/8, pro 316 314,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 148 EXE 1258/2014, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2015, č. j. 23 Co 20/2015-46, takto:


Dovolání se odmítá.



Odůvodnění:


Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 25. 11. 2014, č. j. 148 EXE 1258/2014-23, kterým Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl návrh povinné na zastavení exekuce ze dne 1. 10. 2014. Uvedl, že povinná není oprávněna podat návrh na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., neboť není schopna objektivně posoudit své majetkové poměry. Zastavit exekuci může soud (pokud tak neučiní sám exekutor) až poté, co se exekutorovi nepodaří zjistit žádný postižitelný majetek povinné, nebo v případě, že by zpeněžení postižitelného majetku povinné nepostačovalo ani k úhradě nákladů exekuce. V projednávané věci ze sdělení soudního exekutora vyplývá, že povinná je ve věznici pracovně zařazena a má příjem od Vězeňské služby České republiky. Přesvědčení povinné o jejích nepříznivých finančních a majetkových poměrech, byť by bylo oprávněné, není relevantním důvodem pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř.

Povinná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním. Má za to, že se soudy při projednávání její věci odchýlily od ustálené judikatury Nejvyššího soudu, která vyžaduje, aby obecné soudy opíraly své právní názory o spolehlivá a nezvratná skutková zjištění. Soudy se nijak nevypořádaly s rozporem mezi obecnými poskytnutými údaji exekutora a prokazatelnými pravdivými údaji (tvrzenými dovolatelkou) o příjmové situaci povinné. Byť to dovolatelka nenamítala, soudy se vůbec nezabývaly tím, jaké konkrétní výše příjmy dovolatelky dosahují, ani tím, zda může při výkonu trestu v daných podmínkách konkrétní věznice dosáhnout takového příjmu, aby kromě přednostních závazků mohla ještě splácet vymáhanou pohledávku. Exekutor dostal ohledně příjmů mylnou informaci, dovolatelka nemá možnost získat ve věznici takovou práci, aby mohla hradit přednostní závazky a splácet exekvovanou pohledávku. V době rozhodování odvolacího soudu nebyla pravda, že by dovolatelka měla příjem z důvodu jejího pracovního zařazení. Dovolatelka je ve výkonu trestu s plánovaným návratem na svobodu v roce 2024, nejprve nebyla vůbec pracovně zařazena, později pracovala brigádně bez nároku na odměnu v kuchyni věznice, má vyživovací povinnost k 16leté dceři, nemá movitý ani nemovitý majetek ani jiný zdroj příjmů.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále též jen „o. s. ř.“.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu určil sice správně, ale nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2001, sp. zn. 29 Cdo 1373/2000).

Dovolací námitky povinné však směřují k údajnému nedostatečnému zjištění skutkového stavu a nesprávnému hodnocení důkazů, jež však nesprávným právním posouzením nejsou a dovolatelka tak uplatňuje nepřípustný dovolací důvod.

Nejvyšší soud proto postupoval podle § 243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. března 2016


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu


Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4727/2015, ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.4727.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies