20 Cdo 167/2016

07. 04. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 238 odst. 1 písm. c)

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné PROFI CREDIT Czech, a. s., se sídlem v Praze, Klimentská 1216/46, identifikační číslo osoby 61816069, zastoupené JUDr. Kateřinou Perthenovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstní 135/19, proti povinnému D. D., zastoupenému JUDr. Tomášem Chramostou, advokátem se sídlem v Chomutově, Kadaňská 3550, pro 10 238 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky, Exekutorský úřad Klatovy pod sp. zn. 10 EXE 13316/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 4. 2013, č. j. 9 Co 416/2013-34, takto:


Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud v Chomutově nařídil usnesením ze dne 15. 10. 2012, č. j. 10 EXE 13316/2012-11, na základě vykonatelného rozhodčího nálezu vydaného rozhodkyní JUDr. Evou Vaňkovou, exekuci na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 10 238 Kč s příslušenstvím a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Dalimila Miku.

Proti usnesení o nařízení exekuce podal povinný odvolání, v němž namítal neplatnost a „lichevní“ charakter revolvingové smlouvy, jež byla podkladem pro vydání rozhodčího nálezu, a poukazoval dále na svoji tíživou sociální situaci a nepříznivý zdravotní stav příslušníků jeho rodiny. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 2. 4. 2013, č. j. 9 Co 416/2013-34, odvolání povinného odmítl s odůvodněním, že povinný proti usnesení o nařízení exekuce nenamítal žádné skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, které následně doplnil podáním učiněným ustanoveným právním zástupcem, a jeho přípustnost opírá o tvrzení, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Konkrétně dovolatel uvádí, že se soudy zcela opomněly zabývat otázkou náležitosti, resp. zákonnosti exekučního titulu, na základě kterého bylo vydáno usnesení o nařízení exekuce, a zejména pak nedostatkem pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, což měly s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uveřejněné pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, zkoumat prvotně a ex officio. Dovolatel poukazuje na znění rozhodčí doložky a argumenty pro její neplatnost dokládá citací nálezů Ústavního soudu a řadou rozhodnutí z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, a předestírá dále i argumenty, jimiž zpochybňuje platnost revolvingové smlouvy. Na tomto základě navrhl, aby bylo napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušeno a věc vrácena k novému projednání.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., resp. čl. II, bod 1 zákona č. 404/2012 Sb.).

Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dovolání podle § 237 přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Již z dikce citovaného ustanovení plyne, že výluka – „ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2“ – se váže toliko s nalézacím řízením (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2061), neboť jen jeho předmětem mohou být právě takové vztahy. Řízení exekuční je vůči němu řízením nejen samostatným, nýbrž i zvláštním; z obsahového hlediska představuje souhrn specifických procesně právních vztahů mezi soudem výkonu na straně jedné a účastníky řízení (zejména oprávněným a povinným) na straně druhé, v jejichž rámci rozhodnutími a faktickými opatřeními soudu dochází k nucené realizaci kvalifikovaně uložených povinností(srov. V. Kurka a L. Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde, Praha 2004, str. 9; případně viz i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 09 2013, sp. zn. 20 Cdo 2452/2013). Jinak řečeno, byť exekuční titul vychází ze vztahů spotřebitelských či pracovněprávních, výluka z peněžního cenzu přípustnosti dovolání (50 000 Kč) se v řízení, v němž dochází k jeho nucenému výkonu, neuplatní.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].

Nejvyšší soud proto podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. dubna 2016



JUDr. Vladimír Kůrka
předseda senátu


Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2016, sp. zn. 20 Cdo 167/2016, ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.167.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies