7 Tdo 307/2016

16. 03. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Trestní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrZ - § 199 odst. 1,2 písm. d)

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 16. 3. 2016 dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněného M. S., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 14. 12. 2015, sp. zn. 14 To 415/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 2 T 96/2015 a rozhodl takto:


Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 14. 12. 2015, sp. zn. 14 To 415/2015.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu novu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í


Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 2 T 96/2015, byl obviněný M. S. uznán vinným zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku a odsouzen podle § 199 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na dvě léta s tím, že výkon trestu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na tři léta. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu v Chrudimi v podstatě v tom, že obviněný nejméně od poloviny roku 2012 do 4. 10. 2014 nejprve v karavanu stojícím na zahradě domu č. ... v obci Z., okr. Ch., a později v bytě domu č. ... v obci R., okr. Ch., a na dalších místech týral svou družku a od 22. 12. 2012 manželku R. S. tak, že vyvolával slovní konflikty, bezdůvodně na ni žárlil a křičel, ničil její věci, jednou ji ve večerních hodinách spoře oděnou vykázal z bytu, takže požádala o poskytnutí noclehu u jiné osoby, opakovaně ji s četností i několikrát měsíčně fyzicky napadal a způsobil jí rovněž zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření, přičemž poškozená pociťovala toto jednání jako těžké příkoří, opakovaně se obrátila se žádostmi o pomoc na státní orgány, opakovaně uprchla ze společného obydlí k rodičům a jednání obviněného u ní vzbuzovalo obavy o život a zdraví.

O odvolání obviněného bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 14. 12. 2015, sp. zn. 14 To 415/2015. Podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. byl rozsudek Okresního soudu v Chrudimi zrušen a podle § 222 odst. 2 tr. ř. byla věc postoupena Městskému úřadu Slatiňany. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích odůvodnil toto rozhodnutí tím, že z provedených důkazů nelze dovodit rozsah jednání obviněného uvedený v rozsudku, zvláště když poškozená jako svědkyně odepřela výpověď, stejně jako blízcí rodinní příslušníci, a když ani obviněný nevypovídal. Z ostatních důkazů lze podle Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích dovodit, že mezi obviněným a poškozenou docházelo k rozporům a neshodám, nikoli však ke konkrétním projevům týrání a domácího násilí. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích dospěl k závěru, že objektivně byly prokázány dva ojedinělé útoky obviněného proti poškozené v lednu 2014 a v říjnu 2014, které ale nenaplňují znaky žádného trestného činu a mohly by být posouzeny jen jako přestupky proti občanskému soužití.

Nejvyšší státní zástupce podal v zákonné lhůtě v neprospěch obviněného dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Z obsahu a smyslu dovolání je patrno, že napadl toto usnesení v celém rozsahu. Odkázal na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. f), g) tr. ř. Poukázal na to, že Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl o postoupení věci v rozporu s ustanovením § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť tak učinil na podkladě odlišného hodnocení důkazů, než které provedl Okresní soud v Chrudimi, a na podkladě jiných skutkových zjištění, než která učinil Okresní soud v Chrudimi. Nejvyšší státní zástupce uvedl, že Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích změnil skutková zjištění Okresního soudu v Chrudimi, aniž sám provedl v odvolacím řízení nějaké důkazy. Nejvyšší státní zástupce vyjádřil názor, že pokud poškozená zaujala k věci postoj tzv. nespolupracující oběti, byl v ostatních byť nepřímých důkazech dostatečný podklad pro úsudek, že poškozená byla vystavena týrání a že obviněný je osobou vykazující symptomy pachatele domácího násilí. Nejvyšší státní zástupce zdůraznil, že výrok o vině mohl být opřen i o nepřímé důkazy a že Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích nesprávně kvalifikoval posuzovaný skutek a v návaznosti na to chybně postoupil věc, aniž k tomu byly splněny podmínky. Dovoláním se nejvyšší státní zástupce domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Obviněný se k dovolání vyjádřil prostřednictvím obhájce v tom smyslu, že skutek, který mu byl obžalobou kladen za vinu, nebyl hodnověrně prokázán a že Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl správně. Obviněný navrhl, aby dovolání bylo podle § 265j tr. ř. zamítnuto.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.


K právnímu posouzení skutku

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V dané kauze byl předmětem právního posouzení skutek, tak jak ho zjistil Okresní soud v Chrudimi. Ve vztahu k tomuto skutku neuvedl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích žádné relevantní důvody, pro které by ho nebylo možné podřadit pod zákonné znaky zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku. Závěr, že se nejedná o trestný čin a že skutek by mohl být posouzen jako přestupek, Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích vztahoval k jiným skutkovým zjištěním, než která učinil Okresní soud v Chrudimi.

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích nemohl měnit skutková zjištění Okresního soudu v Chrudimi, neboť k tomu neměl podmínky stanovené v § 263 odst. 7 tr. ř. Podle tohoto ustanovení z hlediska změny nebo doplnění skutkových zjištění odvolací soud může přihlížet jen k důkazům, které byly provedeny ve veřejném zasedání před odvolacím soudem, přičemž tyto důkazy hodnotí v návaznosti na důkazy provedené soudem prvního stupně v hlavním líčení. Dále z citovaného ustanovení vyplývá, že odvolací soud je vázán hodnocením těchto důkazů soudem prvního stupně s výjimkou těch důkazů, které odvolací soud sám ve veřejném zasedání znovu provedl.

Ve veřejném zasedání Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích neprovedl znovu žádný z důkazů provedených předtím v hlavním líčení a neprovedl ani žádný nový důkaz. Za tohoto stavu byla změna skutkových zjištění Okresního soudu v Chrudimi vyloučena. Ustanovení § 263 odst. 7 tr. ř. vyjadřuje zásadu, že hodnocení důkazů přísluší tomu soudu, který je provedl. Zároveň je toto ustanovení výrazem zásady, že odvolací soud nemůže změnit skutková zjištění soudu prvního stupně jen na podkladě toho, že jinak hodnotí důkazy, které provedl soud prvního stupně a které nebyly provedeny před odvolacím soudem.

Z ustanovení § 263 odst. 7 tr. ř. nelze vyvozovat, že odvolací soud je absolutně vázán tím, jak důkazy hodnotil soud prvního stupně. Vázanost odvolacího soudu tím, jak důkazy hodnotil soud prvního stupně, platí jen „z hlediska změny nebo doplnění skutkových zjištění“ (viz úvodní slova ustanovení § 263 odst. 7 tr. ř.). Jestliže se odvolací soud neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, protože neakceptuje to, jak soud prvního stupně hodnotil důkazy, může rozsudek zrušit podle § 258 odst. 1 písm. b) nebo i písm. c) tr. ř., avšak v takovém případě musí uvést, v jakém směru a v čem konkrétně soud prvního stupně hodnotil důkazy vadně, nelogicky, způsobem odporujícím jejich obsahu apod., případně jaké další důkazy je třeba provést. Neprovede-li odvolací soud sám žádné důkazy, nemůže po zrušení rozsudku rozhodnout na podkladě jiných skutkových zjištění, než jaká učinil soud prvního stupně, a musí věc vrátit podle § 259 odst. 1 tr. ř. soudu prvního stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Aplikují-li se uvedené zásady na posuzovaný případ, je zřejmé, že ke změně skutkových zjištění Okresního soudu v Chrudimi, která podle závěrů tohoto soudu naplňují znaky zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku, neměl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích potřebný podklad v postupu podle § 263 odst. 7 tr. ř. Tím pádem nepřicházelo v úvahu ani to, aby Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích z nepřípustné změny skutkových zjištění vyvozoval změnu právního posouzení skutku.


K postoupení věci

Podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto mimo jiné o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí.

Podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. odvolací soud rozsudek nebo jeho část zruší a v rozsahu zrušení věc postoupí jinému orgánu, měl-li tak učinit již soud prvního stupně (§ 222 odst. 2 tr. ř.).

Podle § 222 odst. 2 tr. ř. soud postoupí věc jinému orgánu, jestliže shledá, že nejde o trestný čin, avšak žalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat.

Aby bylo postoupení věci podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. v souladu se zákonem, musel by důvod k postoupení vyplývat již ze skutkových zjištění Okresního soudu v Chrudimi. Podmínky pro postoupení věci podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. nebyly v dané věci splněny, protože při těch skutkových zjištěních, která učinil Okresní soud v Chrudimi, nemohlo jít o přestupek a nebylo namístě postoupení věci jinému orgánu. Tím pádem nejde o situaci, kdy k postoupení věci měl přikročit již Okresní soud v Chrudimi. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích postoupil věc nikoli na podkladě skutkových zjištění Okresního soudu v Chrudimi, ale na podkladě odlišných skutkových zjištění, která sám zkonstruoval v rozporu s ustanovením § 263 odst. 7 tr. ř.


Závěrem k podanému dovolání

Z důvodů, které byly vyloženy v předcházejících částech tohoto usnesení Nejvyššího soudu, nemohlo napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích obstát. Napadené usnesení je rozhodnutím, které je vadné ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 písm. f), g) tr. ř., jak je v dovolání uplatnil nejvyšší státní zástupce.

Nejvyšší soud proto zrušil napadené usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích znovu rozhodne o odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. března 2016


JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu


Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 7 Tdo 307/2016, ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.307.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies