33 ICdo 11/2015

29. 03. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací), Insolvenční
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 237
  • ObčZ 1964 - § 39
  • ObčZ 1964 - § 55
  • OSŘ - § 243e odst. 1
  • OSŘ - § 243g odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně České insolvenční v.o.s., se sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka 1139/2, identifikační číslo osoby 288 10 341, jako insolvenční správkyně dlužnice Petry Šebestové, zastoupené JUDr. Mgr. Jaromírem Peterou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka 1139/2, proti žalované CALDERSHOT FINANCE LTD., se sídlem v Londýně, Finchley Road 788-790, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupené JUDr. Miroslavem Janstou, advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov 1059/1, o popření pohledávky v rozsahu 15.454,09 Kč, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 ICm 1601/2012, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice P. Š., vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 40 INS 17440/2011, o dovolání žalobkyně, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 2014, č.j. 40 ICm 1601/2012, 104 VSPH 149/2014-102 (KSHK 40 INS 17440/2011), takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 2014, č. j. 40 ICm 1601/2012, 104 VSPH 149/2014-102 (KSHK 40 INS 17440/2011), se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 30. října 2013, č. j. 40 ICm 1601/2012-41, (KSHK 40 INS 17440/2011), určil, že pohledávka žalované ve výši 15 454,09 Kč přihlášená pod P-11/1, není po právu (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení a o soudním poplatku (výroky II. a III.). Zjistil, že mezi dlužníkem a eBankou a.s. byla uzavřena smlouva o povoleném debetu; v článku XIV. bodu 7 této smlouvy se strany dohodly, že majetkové spory budou rozhodovány jediným rozhodcem, kterého určí rozhodce JUDr. Kuchta ze seznamu jím vedených rozhodců, případně, že je JUDr. Kuchta oprávněn určit rozhodcem sám sebe. Soud prvního stupně na základě odkazu na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu uzavřel, že rozhodčí doložka ve smlouvě je neplatná, a rozhodce neměl pravomoc vydat rozhodčí nález. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 1. září 2014, č. j. 40 ICm 1601/2012, 104 VSPH 149/2014-102 (KSHK 40 INS 17440/2011), rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žaloba o popření pohledávky P11/1 v rozsahu 15.454,09 Kč se zamítá a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že rozhodčí doložka ve smlouvě o povoleném debetu byla sjednána platně, neboť tím, že byla obsažena přímo v textu smlouvy, daly strany najevo, že jsou srozuměny s tím, že jejich eventuální spor ze smlouvy rozhodne jako rozhodce JUDr. Radim Kuchta. Další způsoby určení rozhodce obsažené v doložce nezpůsobují neplatnost rozhodčí doložky jako celku, neboť je možné je od zbytku rozhodčí doložky oddělit. Rozhodčí doložka je tedy platná v části, ve které si strany ujednaly, aby jejich spor ze smlouvy rozhodl rozhodce JUDr. Kuchta.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 Sb. (srovnej čl. II bod 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), neboť je přesvědčena, že závěr, na němž je založeno napadené rozhodnutí, nekoresponduje s judikaturou Nejvyššího soudu (konkrétně např. s rozhodnutími sp. zn. 30 Cdo 2401/2014, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, sp. zn. 31 Cdo 958/2012 a sp. zn. 21 Cdo 174/2014). Je přesvědčena, že rozhodčí doložka obsažená ve „Smlouvě o povoleném debetu na účtu“ z 25. 10. 2005 (dále jen „předmětná rozhodčí doložka“) měla být posouzena jako neplatná pro neurčité a netransparentní určení rozhodce „ad hoc“ (§ 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „obč. zák.“ /viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb./). Namítá nedostatek pravomoci JUDr. Kuchty vydávat pravidla rozhodčího řízení (JUDr. Kuchta nebyl účastníky sjednán jako rozhodce ad hoc, bylo pouze dohodnuto, že provede výběr ze seznamu rozhodců, který ani nebyl ke smlouvě o povoleném debetu přiložen a nebyla zaručena jeho stálost a neměnnost). JUDr. Kuchta navíc neměl právo vydat vlastní řády a statuty (pravidla), jimiž by se rozhodčí řízení řídilo, neboť toto oprávnění náleží pouze rozhodčím soudům. Dále prosazuje, že sjednání předmětné rozhodčí doložky ve formulářové smlouvě se spotřebitelem lze považovat za jednostranně znevýhodňující klauzuli, rozpornou s předpisy na ochranu spotřebitele s dobrými mravy.

Žalovaná se ve svém vyjádření k dovolání ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhla, aby dovolací soud dovolání jako nedůvodné zamítl.

Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněným subjektem (žalobkyní) za splnění podmínky jeho advokátního zastoupení (§ 241 odst. 1 o. s. ř.) a je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, a závisí na právní otázce, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle § 241a odst. 1 o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, žalobkyně zpochybnila závěr odvolacího soudu, že předmětná rozhodčí doložka je neplatná pouze v části, kde je určení rozhodce neurčité, naopak v části, kde je učení transparentní, je doložka platná.

Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle § 55 obč. zák. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení (odstavec 1). Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná (odstavec 2). V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější (odstavec 3).

Předmětná rozhodčí doložka, na základě níž jmenovaný rozhodce dovodil svoji pravomoc k vydání dotčeného rozhodčího nálezu, zní: „Smluvní strany se dohodly, že majetkové spory, vzniklé z této Smlouvy o úvěru nebo v souvislosti s ní, budou rozhodovány jediným rozhodcem. Jediný rozhodce bude určen JUDr. Radimem Kuchtou, IČ: 66203813, advokátem se sídlem Brno, Příkop 6, a to ze Seznamu rozhodců, vedeného JUDr. Radimem Kuchtou. JUDr. Radim Kuchta je v Seznamu rozhodců též uveden a je tedy oprávněn rozhodcem určit sám sebe. Pro rozhodčí řízení vedené jediným rozhodcem budou závazná Rozhodčí pravidla a Poplatková pravidla, obě platná ke dni zahájení rozhodčího řízení. Rozhodčí pravidla, Poplatková pravidla a Seznam rozhodců jsou publikovány na internetové stránce www.iudicium.cz a současně jsou uloženy k nahlédnutí v sídle advokáta JUDr. Radima Kuchty. Obě smluvní strany berou na vědomí, že rozhodčí řízení je neveřejné, zpravidla pouze písemné, a že nevyjádří-li se žalovaný do sedmi kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla doručena žaloba, jsou skutečnosti vyjádřené v žalobě považovány za nesporné. … Pro případ, že by JUDr. Radim Kuchta z vážných důvodů nemohl jediného rozhodce určit, určí jediného rozhodce ze Seznamu rozhodců žalobce. Pro případ, že jediný rozhodce nebude moci z vážných důvodů spor rozhodnout, odmítne tento spor projednávat nebo se funkce rozhodce vzdá, se smluvní strany dohodly, že JUDr. Radim Kuchta stanoví nového jediného rozhodce ze Seznamu rozhodců. Rozhodčí pravidla a Poplatková pravidla jsou závazná i pro jediného rozhodce určeného žalobcem a nového jediného rozhodce.

V otázce posuzování platnosti rozhodčí smlouvy se zřetelem k určení rozhodce (rozhodců) byla soudní praxe usměrněna usnesením ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 12 Cmo 496/2008, uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 45/2010, v němž Vrchní soud v Praze přijal názor, že účastníci se musí v rozhodčí smlouvě dohodnout buď na ad hoc rozhodci (rozhodcích), nebo na stálém rozhodčím soudu, který je zřízen na základě zákona. Jedná-li se o rozhodce ad hoc, jímž musí vždy být fyzická osoba, může být přímo v rozhodčí smlouvě tento rozhodce či rozhodci, je-li jich více, uveden (uvedeni), případně může rozhodčí smlouva stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Stanovením způsobu určení rozhodce (rozhodců) je třeba rozumět jen určení takového způsobu, který nezáleží jen na vůli jedné strany. Na rozdíl od rozhodců ad hoc mohou stálé rozhodčí soudy vydávat svá vlastní pravidla (statuty a řády), která mohou určit jak jmenování a počet rozhodců (rozhodci mohou být vybíráni ze seznamu), tak i způsob vedení řízení a též náklady rozhodčího řízení. Pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce (rozhodců) ad hoc, anebo konkrétní způsob jeho (jejich) určení, ale jen odkazuje ohledně výběru rozhodce a stanovení pravidel rozhodčího řízení na právnickou osobu, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a odkazuje na touto právnickou osobou stanovené statuty a řády ke jmenování a výběru rozhodců, jakož i způsobu vedení rozhodčího řízení a stanovení pravidel o nákladech řízení, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 obč. zák.

V rozsudku ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1112/2013, Nejvyšší soud shledal podle § 39 obč. zák. neplatnou rozhodčí smlouvu, která pro řešení sporů mezi účastníky určuje jediného rozhodce, aniž by ho individualizovala, stanoví, že bude (dodatečně) jmenován předsedou dozorčí rady právnické osoby, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona. Usnesením ze dne 18. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 174/2014, uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 53/2014, Nejvyšší soud – s připomenutím rozhodnutí uvedených shora – opět uzavřel, že rozhodčí doložka je (jako celek) neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem, neobsahuje-li přímé určení rozhodce ad hoc a odkazuje-li pouze na seznam rozhodců vedený a „rozhodčí řád“ vydaný fyzickou osobou (rozhodcem). Rozhodčí nález vydaný rozhodcem určeným na základě takovéto absolutně neplatné rozhodčí doložky není způsobilým exekučním titulem, neboť rozhodce neměl k jeho vydání pravomoc.

Z formulace předmětné rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě o povoleném debetu vyplývá, že účastníci se nedohodli na tom, že jejich případný spor bude řešen rozhodcem ad hoc (v rozhodčí doložce není uvedeno, že spor rozhodne v ní výslovně určený konkrétní rozhodce), a způsob určení rozhodce v ní není sjednán zákonu odpovídajícím způsobem, neboť rozhodce měla vybrat jedna smluvní strana, případně třetí subjekt, jenž nebyl účastníkem smlouvy obsahující rozhodčí doložku, ze seznamu vedeného právnickou nebo fyzickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona; seznam obsahující výčet fyzických osob povolaných k rozhodnutí sporu (rozhodců) navíc nebyl součástí smlouvy, kterou strany uzavřely. Uvedené nedostatky způsobují (absolutní) neplatnost předmětné rozhodčí doložky jako celku podle § 39 obč. zák. a rozhodce JUDr. Radim Kuchta určený na základě této neplatné rozhodčí doložky proto neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc. Závěr odvolacího soudu, že předmětná rozhodčí doložka je v části, v níž umožňovala JUDr. Kuchtovi určit rozhodcem sebe samotného platná, tudíž neobstojí.

Vzhledem k tomu, že odvolací soud posoudil otázku platnosti rozhodčí doložky odchylně od závěrů přijatých ve shora citovaných rozhodnutích dovolacího soudu (přičemž není důvodu, aby byla dovolacím soudem posouzena jinak), byl dovolací důvod podle § 214a odst. 1 o. s. ř. uplatněn opodstatněně. Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 o. s. ř.).

Vzhledem k závěrům, které dovolací soud ve věci přijal, je již nadbytečné zabývat se dalšími námitkami dovolatele.

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o. s. ř.).

O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 29. března 2016

JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu



Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 33 ICdo 11/2015, ECLI:CZ:NS:2016:33.ICDO.11.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies