26 Cdo 1644/2015

24. 03. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 237
  • OSŘ - § 80 písm. c)
  • OSŘ - § 243c odst. 1
  • OSŘ - § 243b

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce CDV-2, LTD., se sídlem Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Middlesex, Uxbridge, 3 Brook Business Centre, Cowley Mill Road, reg. č. 4434554, zastoupeného JUDr. Vlastimilem Voleským, advokátem se sídlem v Praze 5, Staropramenná 3117/17, proti žalovaným 1. MUDr. J. P., 2. J. P., zastoupeným JUDr. Josefem Havlůjem, advokátem se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, 3. Mgr. I. S., 4. J. P., 5. DENIKA, spol. s r. o., se sídlem v Praze 5, K Zahrádkám 1055/36, IČO 25754661, zastoupené JUDr. Josefem Havlůjem, advokátem se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, o určení neplatnosti nájemních smluv, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 4 C 403/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. října 2014, č. j. 64 Co 215/2014-323, takto:


I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:


Napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil výroky rozsudku soudu prvního stupně ze dne 25. 6. 2013, č. j. 4 C 403/2007-256, jimiž zamítl žalobu o určení neplatnosti tam specifikovaných smluv o nájmu bytu (uzavřené mezi žalovanými 1. a 2. jako pronajímateli a žalovanými 3. a 4. jako nájemci) a nebytových prostor (uzavřené žalovanými 1. a 2. jako pronajímateli s 5. žalovaným jako nájemcem), a rozhodl o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným 3), 4) a o nákladech státu. Změnil výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanými 1), 2) a 5) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání žalobce není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), neboť dospěl-li odvolací soud k závěru, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti předmětných nájemních smluv, neodchýlil se v konečném důsledku od ustálené judikatury dovolacího soudu.

Odvolací soud správně rozlišoval mezi naléhavým právním zájmem na požadovaném určení a věcnou legitimací ve sporu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 679/2001).

Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není [§ 80 písm. c) o. s. ř.], není pouze aktivní věcná legitimace žalobce, ale také jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Jak plyne z ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu, je určovací žaloba podle § 80 písm. c) o. s. ř. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby přitom korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu: ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 1997, pod číslem 21, ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99, uveřejněný pod číslem 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95, uveřejněný pod číslem 65/1995 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Žalobce má za to, že bude-li rozhodnuto o neplatnosti předmětných nájemních smluv, bude to mít vliv na výši ceny, za kterou mohou být nemovitosti, které by jinak byly nájmem zatíženy, v exekučním řízení (které již probíhá) prodány, což by mělo příznivý dopad na jeho postavení věřitele, neboť by došlo k vyššímu uspokojení jeho nároků. Přehlíží však, že cenu, za kterou budou nemovitosti draženy, určuje soud (exekutor) ve vykonávacím řízení postupem podle § 336a, § 336b o. s. ř., její součástí je mj. i rozhodnutí, zda na nemovitosti váznou nějaká nájemní práva. Jsou-li totiž na prodávaných nemovitostech závady, jimiž mohou být i nájemní práva, rozhodne soud (exekutor) již v usnesení o ceně prodávaných nemovitostí (§ 336a o. s. ř.), které závady v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2012, popř. § 336a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve znění od 1. 1. 2013]. I proto musí před vydáním usnesení o ceně nemovitostí zjistit, zda a jaká práva a závady na prodávaných nemovitostech vůbec váznou (viz např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 73/2014). Zákonná úprava rozděluje průběh exekuce prodejem nemovitosti do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek (jednou z těchto fází je i určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a určení výsledné ceny). Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo (pravomocně) rozhodnuto (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3717/2013, uveřejněné pod číslem 42/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jestliže byly předmětné nájemní smlouvy uzavřeny neplatně a nezatěžují proto prodávané nemovitosti, musí to žalobce (věřitel žalovaných) tvrdit a prokázat v exekučním řízení ještě před vydáním usnesení o ceně podle § 336a o. s. ř.

Námitkami, jimiž dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami, navíc uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

O návrhu žalobce ze dne 29. 12. 2015, aby na jeho místo ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. vstoupila do řízení společnost Dexindra s. r. o., se sídlem v Praze 1, Staré Město, Křižovnická 86/6, IČO 04113811, které s účinností ke dni 9. 12. 2015 postoupil svou pohledávku, dovolací soud nerozhodoval, neboť ustanovení § 107a o. s. ř. pro řízení u dovolacího soudu neplatí (srovnej § 243b o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 24. března 2016


JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu


Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1644/2015, ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.1644.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies