32 Cdo 5670/2015

27. 04. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 237

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně AB 5 B. V., soukromá společnost s ručením omezeným, se sídlem Strawinskylaan 933, 1077XX Amsterdam, Nizozemské království, registrační číslo 34192873, zastoupené Mgr. Ing. Jaromírem Škárou, advokátem se sídlem v Brně, Blatného 1885/36, proti žalovanému Ing. J. Z., zastoupenému Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Komenského 241/35, o zaplacení částky 81 607,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 237/2015, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2015, č. j. 93 Co 71/2015-13, takto:




Dovolání se odmítá.




O d ů v o d n ě n í :


V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 30. 12. 2014, č. j. EPR 278411/2014-8, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a věc postoupil Okresnímu soudu Praha-západ jako soudu místně příslušnému (výrok II.).Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, maje za to, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a posuzovaná otázka místní příslušnosti má být posouzena jinak. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Argument, podle kterého napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. jen tehdy, je-li z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2014, a ze dne 28. 11. 2013, sen. zn. 29 ICdo 43/2013, jež jsou veřejnosti k dispozici, stejně jako ostatní zde citovaná rozhodnutí, na webových stránkách Nejvyššího soudu). Tomuto požadavku dovolatel nedostál, neboť rozhodnutí dovolacího soudu, od nichž se měl odvolací soud odchýlit, neuvedl.

Dovolatel dále tvrdí, že je podnikatelem a obživu si zajišťuje jako osoba samostatně výdělečně činná. Úvěr poskytnutý podle smlouvy o úvěru používal pro finanční krytí svých podnikatelských aktivit. Uvádí, že „skutkové zjištění charakteru poskytnutého úvěru jako úvěru spotřebitelského je nesprávné“, přičemž má za to, že jde o „vadu“. Ani tato námitka není způsobilá založit přípustnost dovolání, protože dovolatel napadené rozhodnutí kritizuje prostřednictvím polemiky se skutkovými zjištěními odvolacího soudu. Takovým způsobem nesprávnost posouzení otázky místní příslušnosti v dovolacím řízení namítat nelze. Argumentace vycházející z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud, není zpochybněním právního posouzení věci. Skutkový stav věci v dovolacím řízení zpochybnit nelze a námitky takové povahy nemohou tudíž přivodit ani závěr o přípustnosti dovolání (srov. k tomu výše zmíněné usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2014, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 33 Cdo 843/2014, ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1327/2014, a ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. 29 Cdo 12/2015).

Uvedené nedostatky nelze již odstranit, protože lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula. Jde přitom o vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání.

Nejvyšší soud proto dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. pro vady odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, poněvadž nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.



V Brně dne 27. 4. 2016


JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu


Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 32 Cdo 5670/2015, ECLI:CZ:NS:2016:32.CDO.5670.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies