3 Tz 6/2016

20. 04. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrZ - § 45 odst. 1,2
  • TrŘ - § 2 odst. 5,6
  • TrZ - § 205 odst. 2
  • TrZ - § 116
  • TrŘ - § 160 odst. 1,2

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20. 4. 2016 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Eduarda Teschlera a JUDr. Pavla Šilhaveckého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. G., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. 8 T 179/2013, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:


Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. 8 T 179/2013, byl porušen zákon v ustanovení § 45 odst. 1, 2 tr. zákoníku a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. G.

Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Ostravě se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.










Odůvodnění:








Trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 8 T 145/2013, byl obviněný D. G. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že:

„ačkoliv byl trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 8 T 56/2013, který nabyl právní moci 9. 4. 2013, uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a dále byl trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2013, sp. zn. 8 T 59/2013, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2013, uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, kdy za oba sbíhající se skutky mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody na 12 měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu na 36 měsíců, tedy do 18. 4. 2016,

přesto opět dne 18. 6. 2013 v době kolem 22,51 hod. v O.-P. v areálu K. s., v blízkosti ulice H., na nábřeží řeky O., společně s L. Č., a M. B., vůči nimž jsou vedena samostatná řízení, po předchozí domluvě a za vzájemné součinnosti v zištném úmyslu odcizili celkem 11 ks železných profilů "L" 5 cm x 5 cm o tloušťce 0,5 cm, celkové délce 4 090 cm a váze 148,5 kg a dále 2 ks železných plátů o rozměrech 175 cm x 25 cm x 0,3 cm o váze 4,5 kg, které naložili na ruční vozík, kdy při tomto jednání byli zadrženi hlídkou Městské policie Ostrava a poškozené společnosti Strabag, odštěpnému závodu Ostrava, IČ 60838744, způsobili škodu odcizením ve výši 856 Kč“.

Za to byl odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. za použití § 62 odst. 1 a § 63 odst. 1 tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Podle § 63 odst. 2 tr. zákoníku byly obviněnému uloženy další povinnosti, specifikované ve výrokové části rozhodnutí. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená společnost odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz (společně s návrhem na potrestání) byl obviněnému doručen dne 13. 8. 2013 a nabyl právní moci dne 22. 8. 2013.

Trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. 8 T 100/2013, byl obviněný D. G. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit jednáním že dne 5. 5. 2013. Za to byl odsouzen podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. za použití § 62 odst. 1 a § 63 odst. 1 tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Trestní příkaz (společně s návrhem na potrestání) byl obviněnému doručen dne 6. 9. 2013 a nabyl právní moci dne 17. 9. 2013.

Trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. 8 T 179/2013, byl podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o vině a trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. 8 T 100/2013, jakož i všechny další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad a obviněný D. G. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit jednáním spáchaným dne 1. 5. 2013 a 5. 5. 2013 popsaným pod bodem 1. a 2. trestního příkazu a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit jednáním spáchaným dne 1. 5. 2013 popsaným pod bodem 1. trestního příkazu. Za to byl odsouzen podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. za použití § 45 odst. 1, § 62 odst. 1 a § 63 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo obviněnému D. G. doručeno dne 29. 7. 2013. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 20. 12. 2013 a nabyl právní moci dne 31. 12. 2013.

Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. 8 T 179/2013, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. G. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 45 odst. 1 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného D. G.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že Okresní soud v Ostravě, který rozhodoval v napadené trestní věci o jednání obviněného ze dne 1. 5. 2013, považoval jednotlivá jednání obviněného ze dne 1. 5. 2013 a 5. 5. 2013 za dílčí útoky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku v souběhu s přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku, trestním příkazem ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. 8 T 179/2013, zrušil v trestním příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. 8 T 100/2013, výrok o vině a trestu a poté rozhodl o vině pokračujícím přečinem, včetně nového dílčího útoku. Okresní soud v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. 8 T 179/2013 však pochybil, neboť skutek ze dne 18. 6. 2013 považoval za samostatný přečin krádeže, vzdor tomu, že šlo o pokračování přečinu krádeže ve smyslu § 116 tr. zákoníku. Z obsahu spisu Okresního soudu v Ostravě vedeného pod sp. zn. 8 T 179/2013 bylo totiž zjištěno, že dne 29. 7. 2013 bylo policejním orgánem obviněnému sděleno obvinění pro jednání ze dne 1. 5. 2013.

Pokud ve věcech vedených u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 T 145/2013a sp. zn. 8 T 100/2013 proběhlo zkrácené přípravné řízení, je rozhodujícím okamžikem z hlediska § 12 odst. 11 tr. ř. až doručení návrhu na potrestání obviněnému soudem a nikoli doručení návrhu na potrestání soudu.

Trest obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 8 T 145/2013, byl sice vykonán dne 19. 12. 2013 a na obviněného se podle § 65 odst. 4 tr. zákoníku hledí, jako by nebyl odsouzen, ale podle § 45 odst. 3 tr. zákoníku se ustanovení o společném trestu za pokračování v trestné činnosti užije i tehdy, je-li dřívější odsouzení takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že Okresní soud v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. 8 T 179/2013 nezjistil skutkový stav v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr. ř.), při vadném vyhodnocení důkazů v rozporu s § 2 odst. 6 tr. ř., a v důsledku toho porušil pravidla pro ukládání společného trestu uvedené v § 45 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. 8 T 179/2013, byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. G. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 12 odst. 11 tr. ř. platí, že pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.

Podle § 314b odst. 1 tr. ř. věci, v nichž se konalo zkrácené přípravné řízení, samosoudce projedná ve zjednodušeném řízení. Trestní stíhání se zahajuje tím, že návrh státního zástupce na potrestání byl doručen soudu.

Zjednodušené řízení před samosoudcem počíná doručením návrhu na potrestání soudu, čímž se současně zahajuje trestní stíhání, podezřelý se stává obviněným. Účinky zahájení trestního stíhání nastávají podáním návrhu na potrestání soudu a ve vztahu k obviněnému až jeho doručením obviněnému (srov. R 15/2003-II.).

Podle § 116 tr. zákoníku se pokračováním v trestném činu rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu, skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Pokud jde o účinky přerušení linie pokračování v trestném činu (srov. § 116 tr. zákoníku), které jinak nastávají doručením usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému (srov. § 12 odst. 11, § 160 odst. 1, 2 tr. ř.), vzniknou tyto účinky ve zjednodušeném řízení před soudem až doručením návrhu na potrestání obviněnému do vlastních rukou [srov. § 64 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a) tr. ř.]. V případech, kdy se pachatel dopouští trestné činnosti formou pokračování v trestném činu ve smyslu § 116 tr. zákoníku, může soud s ohledem na § 12 odst. 12 tr. ř. považovat za skutek, který je vymezen žalobním návrhem (§ 220 odst. 1, § 179d tr. ř.), jen ty z dílčích útoků, které jsou v tomto návrhu popsány.

Podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu (§ 116 tr. zákoníku), za jehož ostatní útoky byl odsouzen rozsudkem, který již nabyl právní moci, zruší v tomto dřívějším rozsudku výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními ve zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čin, který nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Podle odst. 3 se ustanovení o společném trestu za pokračování v trestném činu užije i tehdy, jeli dřívější odsouzení takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

Jak již bylo uvedeno shora obviněný D. G. se dopustil ve dnech 1. 5. 2013, 5. 5. 2013 a 18. 6. 2013 jednání (dílčí útoky výše vymezeného pokračujícího přečinu krádeže), která naplnila vždy stejnou skutkovou podstatu přečinu krádeže podle § 205 tr. zákoníku, jsou spojeny podobným způsobem provedení a velmi blízkou souvislostí časovou i v předmětu útoku, z četnosti a bezprostřední návaznosti jednotlivých dílčích útoků lze bez pochybností vyvodit závěr, že jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem obviněného D. G. pokračovat v trestné činnosti.

Okresní soud v Ostravě, který rozhodoval v napadené trestní věci trestním příkazem ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. 8 T 179/2013, o jednání obviněného D. G. ze dne 1. 5. 2013, považoval jednání obviněného ze dne 1. 5. 2013 a 5. 5. 2013 za dílčí útoky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku v souběhu s přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku, zrušil v trestním příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. 8 T 100/2013, výrok o vině a trestu a poté rozhodl o vině pokračujícím přečinem, včetně nového dílčího útoku a obviněnému uložil za pokračující přečin krádeže spáchaný v souběhu s přečinem poškození cizí věci společný trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Okresní soud v Ostravě však pochybil, pokud skutek ze dne 18. 6. 2013 považoval za samostatný přečin krádeže, ačkoliv šlo o pokračování přečinu krádeže ve smyslu § 116 tr. zákoníku.

Jak bylo zjištěno ze spisu Okresního soudu v Ostravě vedeného pod sp. zn. 8 T 179/2013 usnesení o zahájení trestního stíhání pro jednání ze dne 1. 5. 2013 bylo policejním orgánem obviněnému doručeno dne 29. 7. 2013.

Ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 T 145/2013, (jednání ze dne 18. 6. 2013) byl návrh na potrestání obviněnému doručen dne 13. 8. 2013.

Ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 T 100/2013, (jednání ze dne 5. 5. 2013) byl návrh na potrestání obviněnému doručen dne 6. 9. 2013.

Účinky přerušení linie pokračování přečinu nastávají doručením usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému a v případě zjednodušeného řízení před soudem až doručením návrhu na potrestání obviněnému do vlastních rukou.

Obviněný D. G. se všech tří útoků (ze dne 1. 5. 2013, 5. 5. 2013 a 18. 6. 2013) dopustil před sdělením obvinění dne 29. 7. 2013.

Z uvedeného výčtu je pochybné, že Okresní soud v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. 8 T 179/2013, nepostupoval v souladu se zákonem, pokud obviněnému D. G. neuložil společný trest i za jednání ze dne 18. 6. 2013.

Za této situace měl tedy Okresní soud v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. 8 T 179/2013, postupovat podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku a zrušit kromě výroku o vině a trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. 8 T 100/2013, také výrok o vině i celý výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 8 T 145/2013, jakož i další výroky, které měly v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními ve zrušených trestních příkazech rozhodnout o vině pokračujícím přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, tj. včetně dílčího útoku ze dne 18. 6. 2013 a uložit obviněnému D. G. společný trest podle zásad uvedených v ustanoveních § 45 odst. 1 tr. zákoníku. Navíc, pokud okresní soud ukládal trest za dva trestné činy, měl obviněnému uložit za použití § 45 odst. 2 tr. zákoníku úhrnný trest.

Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že Okresní soud v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. 8 T 179/2013 nezjistil skutkový stav v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr. ř.), při vadném vyhodnocení důkazů v rozporu s § 2 odst. 6 tr. ř., a v důsledku toho porušil pravidla pro ukládání společného i úhrnného trestu uvedená v § 45 odst. 1 odst. 2 tr. zákoníku.

Jak bylo dále zjištěno ze spisového materiálu trest obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 8 T 145/2013, byl sice vykonán dne 19. 12. 2013 a na obviněného se podle § 65 odst. 4 tr. zákoníku hledí, jako by nebyl odsouzen, ale podle § 45 odst. 3 tr. zákoníku se ustanovení o společném trestu za pokračování v trestné činnosti užije i tehdy, je-li dřívější odsouzení takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. 8 T 179/2013, byl porušen zákon v ustanovení § 45 odst. 1, 2 tr. zákoníku a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. G., podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil napadený trestní příkaz, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl podle výše uvedených pokynů. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného D. G., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. 4. 2016





























JUDr. Petr Šabata
předseda senátu



Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 3 Tz 6/2016, ECLI:CZ:NS:2016:3.TZ.6.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies