29 Cdo 301/2016

27. 04. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 243c odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce J. K., zastoupeného JUDr. Martinou Váchovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 689/40, PSČ 120 00, proti žalovanému 1) CLMT a. s., se sídlem v Jihlavě, 5. května 3315/10, PSČ 586 01, identifikační číslo osoby 60281308, zastoupenému Dr. et Mgr. Jiřím Taišlem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, PSČ 186 00, a žalovanému 2) BFC CAPITAL s. r. o., v likvidaci, se sídlem v Praze 4, Lomnického 1705/9, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 28192419, zastoupenému Mgr. Simonou Šulcovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, náměstí Jiřího z Poděbrad 1554/6, PSČ 130 00, o zaplacení 8.382,13 USD s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 162/2012, o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. března 2015, č. j. 12 Cmo 341/2014-544, takto:

I. Řízení o „dovolání“ prvního žalovaného proti prvnímu výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. března 2015, č. j. 12 Cmo 341/2014-544, se zastavuje.
II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání odmítá.





O d ů v o d n ě n í :


Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. září 2014, č. j. 56 Cm 162/2012-530, nepřiznal prvnímu žalovanému osvobození od soudního poplatku pro odvolací řízení.

První žalovaný podáním ze dne 24. června 2014 namítl podjatost soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Simony Bradáčové.

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl, že soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Simona Bradáčová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 56 Cm 162/2012 (první výrok) a usnesení soudu prvního stupně (k odvolání prvního žalovaného) potvrdil [druhý výrok].

Proti usnesení odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání.

Rozhoduje-li vrchní soud o vyloučení soudce krajského soudu, není jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Funkční příslušnost k projednání dovolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje; řízení proto musí být zastaveno. Skutečnost, že nadřízený soud je shodou okolností současně i odvolacím soudem vůči soudu, o jehož soudci rozhoduje, zde není rozhodná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2015, sp. zn. 29 Cdo 80/2015, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu, a judikaturu v něm uvedenou).

Nejvyšší soud proto řízení o podaném „dovolání“ proti prvnímu výroku napadeného rozhodnutí zastavil (§ 243b a § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále též jen „o. s. ř.“).

V rozsahu, v němž dovolatel brojí proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu, dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

Dovoláním otevřenou otázku předpokladů pro osvobození dovolatele od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že:

1) Účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení.

2) Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem.

3) U fyzických osob soud bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků).

4) Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se musí promítnout do závěru, zda účastník je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony).

5) Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.

K uvedenému srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2014, sp. zn. 26 Cdo 2341/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. září 2015, sp. zn. 29 Cdo 1199/2015, anebo (v aktuální judikatuře Ústavního soudu) usnesení ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16.

Odvolací soud shora uvedená kriteria plně respektoval a jeho závěr, podle něhož (zjištěné) poměry dovolatele neodůvodňují jeho osvobození od soudních poplatků, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.





V Brně dne 27. dubna 2016


JUDr. Petr Š u k
předseda senátu



Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 301/2016, ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.301.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies