20 Cdo 1505/2016

13. 04. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 241a odst. 1
  • OSŘ - § 237

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Mgr. J. K., O., proti povinnému P. F., O. – P., zastoupenému JUDr. Romanem Nováčkem, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Sokolská třída 1758/4, pro 104 601 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 29 Nc 741/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. listopadu 2015, č. j. 9 Co 818/2015-105, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :


Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále „odvolací soud“) ze dne 23. 11. 2015, č. j. 9 Co 818/2015-105, jímž bylo k odvolání povinného potvrzeno usnesení Okresního soudu v Opavě (dále „soud prvního stupně“) ze dne 9. 4. 2015, č. j. 29 Nc 741/2003-73, o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce, odmítl podle § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 - dále o. s. ř. (srov. část první, čl. II., bod 7. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.), neboť dovolatel v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř) nevylíčil důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení - § 241a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř.), a rovněž neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 ve spojení s § 237 o. s. ř.). K projednání dovolání přitom nepostačuje ani pouhý odkaz na § 237 o. s. ř. či citace textu uvedené procesní normy, aniž by z dovolání bylo zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v § 237 o. s. ř. je podle názoru dovolatele splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Za tohoto stavu dovolání povinného trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání (§ 240 o. s. ř.) nelze odstranit (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.) a pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Jestliže dovolatel vytkl odvolacímu soudu (a soudu prvního stupně) nesprávné hodnocení předložených důkazů (v důsledku toho, že soud vyšel pouze z tvrzení oprávněné, takže věc posuzoval jednostranně) a „vynechání části důkazních prostředků z jakéhokoli posouzení“, a napadl tudíž správnost skutkových zjištění odvolacího soudu resp. soudu prvního stupně, nemohl tímto způsobem založit důvod dovolání, případně takovou námitku nelze od 1. 1. 2013 v dovolacím řízení uplatnit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2014, sp. zn. 28 Cdo 4295/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2014, sp. zn. 22 Cdo 752/2014).

Vymezení předpokladu přípustnosti dovolání odkazem dovolatele na ustanovení § 237 o. s. ř. a dovětkem, že „otázka konkrétního výkladu ustanovení § 574 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., jakožto i dalších ustanovení tohoto zákona, v této konkrétní kauze, má být učiněna odlišně od této právní otázky zvolené odvolacím soudem“, nekoresponduje s žádným ze zákonných hledisek přípustnosti dovolání (§ 237 o. s. ř.), takže dovolatel si konkrétní předpoklad přípustnosti nezvolil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 13. dubna 2016


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu



Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 20 Cdo 1505/2016, ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.1505.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies