20 Cdo 4953/2015

19. 04. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 237
  • OSŘ - § 241a odst. 2

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D., v exekuční věci oprávněného města Třeboň, se sídlem v Třeboni, Palackého nám. 46, identifikační číslo osoby 00247618, zastoupeného JUDr. Vladimírem Peškem, advokátem se sídlem v Třeboni, Šustova 902, proti povinné M. T., zastoupené JUDr. Milošem Holubem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 7, Veletržní 924/14, za účasti oprávněného z věcného břemene JUDr. B. T., pro 80 649,015 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Pavla Vyžrala, Exekutorský úřad České Budějovice, pod sp. zn. 105 EX 117/11, o dovolání oprávněného z věcného břemene JUDr. B. T. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 5. 2015, sp. zn. 8 Co 819/2015, takto:


I. Dovolání se odmítá.
II. Dovolatel JUDr. B. T. je povinen zaplatit oprávněnému k rukám jeho zástupce na nákladech dovolacího řízení 2 470 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Ve vztahu mezi dovolatelem JUDr. B. T. na straně jedné a povinnou na straně druhé nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:


Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 20. 2. 2015, č. j. 105 EX 117/11-121, kterým soudní exekutor JUDr. Pavel Vyžral, Exekutorský úřad České Budějovice, určil cenu nemovitých věcí, v usnesení blíže specifikovaných.

Proti usnesení odvolacího soudu podal oprávněný z věcného břemene JUDr. B. T. dovolání. Dovolatel opírá přípustnost dovolání o ustanovení § 237 o. s. ř. Podle jeho názoru odvolací soud nesprávně právně posoudil užití o. s. ř. a exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 na projednávanou věc, kdy proti dovolateli bylo řízení zahájeno až dnem doručení usnesení soudního exekutora o určení ceny nemovitých věcí. Uvádí, že jiná rozhodnutí ani exekuční příkaz k prodeji nemovitosti mu doručeny nebyly. Podle dovolatele je rozhodující, kdy do řízení jako oprávněný z věcného břemene vstoupil, a vstoupit do řízení mohl jen na základě usnesení o určení ceny nemovitých věcí, ve kterém bylo rovněž rozhodnuto o zrušení jeho věcného břemene. Má za to, že řízení mělo probíhat podle platného o. s. ř., nikoliv k datu 31. 12. 2012. Dále spatřuje nesprávné právní posouzení v tom, že odvolací soud se při zrušení věcného břemene nezabýval zájmem společnosti na věcném břemeni, a tím nebylo realizováno „jeho ústavní právo na bydlení a zákonné právo na vypořádání bydlení v rámci SJM“. Závěrem navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněný ve vyjádření k dovolání uvedl, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu považuje za věcně správné a ztotožnil se s jeho závěry. Dále poukazuje na to, že dovolatel v dovolání uvádí, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, ale neuvádí jediné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z § 241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Z obsahu dovolání přitom nelze dovodit, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. Dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v § 237 o. s. ř. považuje za splněné, přičemž musí být zřejmé, které otázky hmotného či procesního práva se taková přípustnost týká [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 a § 243f odst. 2 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. dubna 2016



JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu





Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4953/2015, ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.4953.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies