26 Cdo 5261/2015

21. 04. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 243c
  • OSŘ - § 107 odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně Primagra, a.s., se sídlem v Milíně, Nádražní 310, IČO: 45148155, jako právní nástupkyně původní žalobkyně Agro Rybníky s.r.o. (dříve Agrodružstvo Rybníky), se sídlem Rybníky 80, IČO: 46349464 (která zanikla v důsledku fúze formou sloučení s žalobkyní jako nástupnickou společností), proti žalované Statku Kamýk nad Vltavou a.s., se sídlem v Kamýku nad Vltavou, Zduchovicích, IČO: 60193778, zaniklé dne 20. února 2016 výmazem z obchodního rejstříku, o zaplacení částky 138.280,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 8 C 39/99, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. června 2000, č. j. 26 Co 696/99-109, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.


O d ů v o d n ě n í :


Původní žalobkyně Agro Rybníky s.r.o. (dříve Agrodružstvo Rybníky), se sídlem Rybníky 80, IČO: 46349464 (dále též jen „původní žalobkyně“), se domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku 138.280,50 Kč s příslušenstvím (v podobě úroků z prodlení) z titulu dlužného nájemného za užívání pronajaté dekontaminační plochy v období od 3. června 1996 do 3. srpna 1997.Okresní soud v Příbrami (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 6. října 1999, č. j. 8 C 39/99-86, výrokem I. zamítl žalobu ohledně zaplacení částky 134.211,- Kč s tam uvedenými úroky z prodlení a výrokem II. zastavil řízení – v důsledku částečného zpětvzetí žaloby – ohledně zaplacení částky 4.069,50 Kč s tam uvedenými úroky z prodlení; výrokem III. rozhodl o nákladech řízení tehdejších účastnic.

K odvolání původní žalobkyně Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. června 2000, č. j. 26 Co 696/99-109, citovaný rozsudek soudu prvního stupně změnil v napadeném (zamítavém) výroku I. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit původní žalobkyni (do tří dnů od právní moci rozsudku) částku 134.211,- Kč s tam uvedenými úroky z prodlení. Současně rozhodl o nákladech řízení tehdejších účastnic před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení § 238 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále jen „o. s. ř.“). Z tam vyložených důvodů navrhla, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy první (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 21. června 2000, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dovolání žalované (dovolatelky) projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále opět jen „o. s. ř.”). Přitom shledal, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky povinného advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 a 2 o. s. ř.), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.

Ve smyslu § 243c o. s. ř. pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení § 92 a 95 až 99 o. s. ř. však pro řízení u dovolacího soudu neplatí.

Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§ 103, § 104 odst. 1 věta první o. s. ř. ve spojení s § 243c o. s. ř.).

Podle § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit, anebo zda v něm může pokračovat. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračování v řízení zejména tam, kde účastník nemá žádného právního nástupce, který by převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.

Šetřením v obchodním rejstříku dovolací soud zjistil, že původní žalobkyně Agro Rybníky s.r.o. (dříve Agrodružstvo Rybníky), se sídlem Rybníky 80, IČO: 46349464, v průběhu dovolacího řízení, konkrétně dne 31. srpna 2005, zanikla výmazem z obchodního rejstříku (Městského soudu v Praze, kde byla vedena v oddíle C, vložka 104015) z důvodu fúze formou sloučení s nástupnickou společností Primagra, a.s. (dále jen „jmenovaná společnost“), se sídlem v Milíně, Nádražní ulice 310, IČO: 45148155 (zapsanou v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddíle B, vložka 1538). Z toho vyplývá, že veškerý majetek (včetně majetkových práv) původní žalobkyně přešel na jmenovanou společnost (srov. § 69a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném od 1. ledna 2001). Za této situace lze v dovolacím řízení pokračovat na žalující straně se jmenovanou společností jako právní nástupkyní původní žalobkyně z důvodu univerzální sukcese (§ 243c ve spojení s § 107 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. – dále opět jen „o. s. ř.“).

V rámci šetření v obchodním rejstříku dovolací soud zároveň nepřehlédl, že rovněž dovolatelka v průběhu dovolacího řízení, tentokrát dne 20. února 2016, zanikla výmazem z obchodního rejstříku (Městského soudu v Praze, kde byla vedena v oddíle B, vložka 2391), avšak v jejím případě bez právního nástupce poté, co usnesením z 20. října 2015, č. j. 92 K 26/2001-951, které nabylo právní moci 24. listopadu 2015, Městský soud v Praze zrušil konkurs prohlášený na její majetek z důvodu, že majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. Protože dovolatelka výmazem z obchodního rejstříku ztratila způsobilost mít práva a povinnosti (§ 185 a § 118 ve spojení s § 15 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník) a potažmo způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.), aniž její práva a povinnosti přešly na právního nástupce, Nejvyšší soud řízení o jejím dovolání podle ustanovení § 243c ve spojení s § 107 odst. 1 o. s. ř. zastavil.

Jelikož jediným účastníkem dovolacího řízení zůstala žalobkyně (jmenovaná společnost), nepřichází v úvahu rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení mezi účastníky.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.




V Brně dne 21. dubna 2016
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu



Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 26 Cdo 5261/2015, ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.5261.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies