25 Cdo 3392/2015

26. 04. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 238 odst. 1 písm. d)

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce M. L., zastoupeného Mgr. Petrem Saskou, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí 207/34, proti žalované ČEZ Distribuce, a.s., sídlem v Děčíně, Teplická 874/8, IČO: 247 29 035, zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze, Karoliny Světlé 301/8,o 71 073,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 22 C 192/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 3. 2015, č. j. 10 Co 46/2014-292, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 194,40 Kč k rukám Mgr. Radka Pokorného, advokáta se sídlem v Praze, Karoliny Světlé 301/8, do tří dnů od právní moci usnesení.











Odůvodnění:


Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 12. 6. 2013, č. j. 22 C 192/2009-225, ve znění usnesení ze dne 17. 9. 2013, č. j. 22 C 192/2009-228, uložil žalované zaplatit žalobci 30 952,40 Kč, žalobu co do částky 40 121,30 Kč zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozhodl tak o nároku žalobce na náhradu škody požadované ve výši 71 073,70 Kč z důvodu, že ačkoli uzavřel s žalovanou „žádost – smlouvu“ o připojení odběrného místa k síti nízkého napětí, elektřina mu nebyla dodávána, a proto její dodávky musel řešit náhradním způsobem, nákupem elektrocentrály. Okresní soud dovodil, že nákup elektrocentrály, byť k němu byl žalovaný donucen okolnostmi, nelze považovat za škodu, když se jeho majetek nikterak nezmenšil, a při stanovení výše škody způsobené provozem zařízení soud vycházel ze znaleckého posudku a vzhledem k tomu, že žalobce užíval jen část nemovitosti a zbylou užívala jiná rodina, výši škody postupem dle § 136 o. s. ř. určil v rozsahu jedné třetiny částky stanovené znaleckým posudkem. K odvolání žalované Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 23. 3. 2015, č. j. 10 Co 46/2014-292, změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku tak, že žaloba se ohledně částky 30 952,40 Kč zamítá, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud uzavřel, že žalobce nebyl oprávněným zákazníkem dle § 28 zák. č. 458/2000 Sb., ani chráněným zákazníkem dle § 29 uvedeného zákona, a smlouvu s žalovanou uzavíral v době, kdy odběrné místo bylo odpojeno od distribuční soustavy z důvodu neoprávněného odběru elektřiny. Tím, že žalobce jednal s úmyslem zajistit dodávky elektřiny sobě i osobám, jimž byla dodávka elektřiny pro neoprávněný odběr elektřiny zastavena, je smlouva absolutně neplatná pro obcházení zákona.

Proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byla žaloba zamítnuta, podal žalobce dovolání, v němž navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem v napadeném výroku změnil tak, že se rozsudek Okresního soudu v Děčíně potvrzuje.

Žalovaná v obsáhlém vyjádření k dovolání navrhla, aby bylo dovolání žalobce odmítnuto a v případě, že bude shledáno přípustným, tak zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Podle § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013) dovolání podle ust. § 237 o. s. ř. není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V daném případě je přípustnost dovolání žalobce vyloučena § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., neboť napadeným výrokem bylo rozhodnuto o plnění nepřevyšujícím částku 50 000 Kč. Nejedná se přitom o vztah ze spotřebitelské smlouvy, kde by se tento limit neuplatnil, neboť i když se jedná o spor odběratele a distributora elektrické energie, předmětem řízení není plnění ze spotřebitelské smlouvy, nýbrž nárok žalobce na náhradu škody.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně odmítl podle § 243c o. s. ř.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 3 o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 26. dubna 2016


JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu





Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3392/2015, ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.3392.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies