20 Cdo 316/2016

13. 04. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 336a odst. 1
  • OSŘ - § 336a odst. 2
  • OSŘ - § 243e odst. 1
  • OSŘ - § 243e odst. 2

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu
JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné GSUS absolutní čistota a. s., se sídlem v Rudné, Příčná č. 726, identifikační číslo osoby 24666238, zastoupené Mgr. Ivem Žižkovským, advokátem se sídlem v Plzni, Martinská č. 319/10, proti povinnému J. S., zastoupenému JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Polská č. 61/4, za účasti oprávněného z věcného břemene S. A., zastoupeného JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Polská č. 61/4, pro 580 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň - město, pod sp. zn. 134 EX 06279/14, o dovolání oprávněného z věcného břemene proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 12 Co 286/2015-349, 12 Co 287/2015, takto:


Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 12 Co 286/2015-349, 12 Co 287/2015, a usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň - město, ze dne 26. května 2015, č. j. 134 EX 06279/14-239, se ruší a věc se vrací soudnímu exekutorovi Mgr. Ing. Jiřímu Proškovi, Exekutorský úřad Plzeň - město, k dalšímu řízení.


O d ů v o d n ě n í :


K návrhu oprávněné Okresní soud v Karlových Varech pověřením ze dne 15. dubna 2014, č. j. 27 EXE 1710/2014-17, pověřil soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň - město, vedením exekuce na majetek povinného podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. září 2013, č. j. 16 C 172/2011-169, k vymožení pohledávky oprávněného v částce 580 000 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 580 0000 Kč od 20. ledna 2010 do zaplacení z částky 580 000 Kč, a dále pro náhradu nákladů za nalézací řízení soudu prvního stupně ve výši 269 922 Kč včetně DPH, pro náklady právního zastoupení v exekuci ve výši 13 576 Kč včetně DPH a pro náklady exekuce včetně nákladů určených v příkazu soudního exekutora.

Exekučním příkazem ze dne 25. dubna 2014, č. j. 134 EX 06279/14-029, rozhodl Mgr. Petr Pelcl, exekutorský kandidát soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň - město, o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného, a to pozemku p. č. 25 o výměře 296 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), součástí pozemku je stavba v části obce D. (bydlení), pozemek p. č. 368/1 o výměře 754 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), součástí pozemku je stavba v části obce D. (bydlení), pozemku p. č. 369 o výměře 303 m2 (zahrada), stavby (bydlení) v části obce D., která je součástí pozemku, a stavby v části obce D., která je součástí pozemku, s tím, že předmětné nemovité věci se nacházejí v katastrálním území D. a jsou zapsány na listu vlastnictví č. 522 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním pracovištěm Karlovy Vary na území obce K. V. Povinnému zároveň zakázal, aby označené nemovité věci převedl na někoho jiného nebo je zatížil, zřídil k nim věcné břemeno, dal do nájmu nebo jakkoli jinak s nimi nakládal, a to pod sankcí neplatnosti takového právního úkonu.

Soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek, Exekutorský úřad Plzeň – město, usnesením ze dne 26. května 2015, č. j. 134 EX 06279/14-239, výrokem I. určil, že exekuce prodejem nemovitých věcí se týká pozemku p. č. 25 o výměře 296 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), součástí pozemku je stavba v části obce D. (bydlení), pozemek p. č. 368/1 o výměře 754 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), součástí pozemku je stavba v části obce D. (bydlení) a pozemku p. č. 369 o výměře 303 m2 (zahrada) s tím, že dané nemovité věci se nacházejí v katastrálním území D. a jsou zapsány na listu vlastnictví č. 522 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním pracovištěm Karlovy Vary na území obce K. V., výrokem II. určil příslušenství nemovitých věcí, výrokem III. stanovil výslednou cenu na částku ve výši 5 250 000 Kč a výrokem IV. rozhodl, že na nemovitých věcech neváznou žádná nájemní práva a věcná břemena, která prodejem v dražbě nezaniknou. Uvedl, že z listu vlastnictví zjistil věcné břemeno užívání pro S. A., z titulu Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 6. ledna 2014 s právními účinky vkladu práva ke dni 6. února 2014 k bezplatnému doživotnímu užívání nemovitých věcí, uvedených ve výroku I, avšak k tomuto věcnému břemenu užívání nelze při výkonu rozhodnutí přihlédnout a jako taková se tato závada při výkonu rozhodnutí do odhadní ceny nepromítne, neboť se jedná o cílenou snahu dosáhnout faktické nepostižitelnosti nemovité věci výkonem rozhodnutí, jenž má snížit výslednou cenu, a neodpovídá tak snaze o ekonomické využití nemovité věci či zajištění důstojného dožití předchozího vlastníka nemovité věci. Na tuto závadu se tak při dalším řízení hledí tak, že při prodeji v dražbě zaniká bez náhrady.

K odvolání povinného a oprávněného z věcného břemene Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 12 Co 286/2015-349, 12 Co 287/2015, potvrdil výše uvedené usnesení soudního exekutora. Uvedl, že v napadeném usnesení vycházel pověřený soudní exekutor ze znaleckého posudku, jímž byla stanovena obvyklá cena dotčených nemovitých věcí povinného se součástmi a příslušenstvím, s ohledem na existující věcná břemena, která znalec ocenil na 360 000 Kč a 600 000 Kč, na částku 5 250 000 Kč a ztotožnil se rovněž se závěrem soudního exekutora, že zatížení nemovitých věcí věcným břemenem je účelové a má beze všech pochybností vést k bezvýslednosti dražby.

Usnesení odvolacího soudu napadl oprávněný z věcného břemene dovoláním, ve kterém (mimo jiné) namítá pochybení odvolacího soudu ve výroku o potvrzení výsledné ceny nemovitých věcí, neboť odvolací soud pojal ocenění věcného břemene do celkové odhadní ceny nemovité věci a přitom v rozporu se znaleckým posudkem prohlásil zánik tohoto věcného břemene. Podle názoru dovolatele výsledná cena nemovitých věcí kalkuluje se závadami na nich, a jestliže takováto závada rozhodnutím o jejím zániku odpadá, musí se to projevit na výsledné ceně v tom ohledu, že ocenění závad nebude zohledňováno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva (zda k zániku závady váznoucí na nemovité věci postačí, aby byla tato skutečnost uvedena toliko v odůvodnění rozhodnutí podle ustanovení § 336a o. s. ř.), která nebyla doposud v judikatuře dovolacího soudu vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243 odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Podle ustanovení § 336a odst. 1 občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí soud a) nemovitou věc, které se výkon týká, b) příslušenství nemovité věci, kterého se výkon týká, c) výslednou cenu nemovité věci a jejího příslušenství, kterého se výkon týká, d) soudu oznámená nebo jinak známá věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou. Podle ustanovení § 336a odst. 2 o. s. ř. soud zároveň může rozhodnout o zániku nájemního či pachtovního práva, výměnku nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže je a) nájemné či pachtovné, případně poměrná část z výnosu z věci zcela nepřiměřená nájemnému či pachtovnému, případně poměrné části výnosu z věci v místě a čase obvyklé nebo je-li věcné břemeno či výměnek zcela nepřiměřený výhodě oprávněného, a b) toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě.

Na základě znaleckého posudku podle § 336 stanoví soud cenu nemovité věci s přihlédnutím k výsledkům jejího ohledání, zejména k existenci a povaze práv třetích osob. V rámci usnesení soud samostatně určí: 1) draženou nemovitou věc, 2) její příslušenství, 3) její výslednou cenu včetně jejího příslušenství, 4) jednotlivá soudu oznámená nebo jinak známá věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou, 5) ta jednotlivá nájemní či pachtovní práva, výměnky nebo práva odpovídající věcnému břemeni, která z rozhodnutí soudu prodejem v dražbě zaniknou. Věcná břemena, nájemní a další obdobná práva, která prodejem v dražbě nezaniknou, se nebudou samostatně oceňovat, v příslušném výroku se jen se uvede jejich výčet. Při tom se vychází ze tří zásad: 1) všechna tato práva, jež jsou známa ohledně postižené nemovité věci, je třeba uvést v rozhodnutí, 2) všechna práva uvedená v rozhodnutí přecházejí na vydražitele, ledaže se výjimečně u některých stanoví jinak, a konečně 3) všechna práva v rozhodnutí neuvedená zanikají. Všechny závady tak budou vypořádány do dražby a ve fázi rozvrhu se již nebudou projednávat. Při tomto novém řešení se vychází z toho, že tyto dosud existující závady mají hospodářský nebo obdobný užitek ve vztahu k nemovité věci a je tedy třeba, aby přešly na vydražitele jako celek. Jedinou výjimkou z této zásady jsou ty závady, které výrazně omezují možnost prodat nemovitost v dražbě a které jsou v zákoně výslovně uvedeny (jde o tzv. excesivní závady). Pokud by se setrvalo na tom, že i takové závady mají přejít na vydražitele, byla by úspěšnost dražby ohrožena, protože by potenciální dražitele jejich přechod demotivoval. Proto bude o těchto závadách možno rozhodnout, že prodejem v dražbě zaniknou. Pro případ, kdy by existence závad vyšla najevo až po vydání usnesení o ceně (nejpozději do zahájení dražebního jednání), je soud povinen seznam těchto závad doplnit při zahájení dražebního jednání, případně u závad dle odstavce 2 opět rozhodnout o jejich zániku doplňujícím usnesením. Pokud by se v důsledku takového zjištění výrazně změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovité věci, nebyla-li ještě vydána dražební vyhláška, soud musí vydat usnesení, jímž se usnesení o ceně mění v souladu s těmito zjištěními. Mezi tzv. excesivní závady patří nájemní a pachtovní práva, výměnek nebo právo odpovídající věcnému břemeni, a to za splnění dvou podmínek: 1) nájemné nebo pachtovné, resp. poměrná část výnosu z postižené nemovité věci, jsou zcela nepřiměřené výši takového plnění z nemovité věci v místě a čase obvyklé nebo věcné břemeno nebo výměnek jsou zcela nepřiměřené výhodě oprávněného, a to kumulativně s tím, že 2) takovéto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě (nestačí tedy pouhá skutečnost, že takové právo dražební prodej omezuje – to totiž platí pro každé takové právo či závadu z jejich podstat, ale soud musí v případě, že stanoví, že takové právo zanikne prodejem v dražbě, uvést, že je tomu tak proto, že by možnost dražebního prodeje jeho další trvání výrazně omezilo; na druhou stranu není třeba, aby došlo k znemožnění, např. tím, že by soud musel provést dražební jednání a rozhodovat o zániku takového práva až v případě jeho neúspěchu na základě konkrétních námitek účastníků řízení. V rámci usnesení je třeba uvést nejen skutečnost, že určité právo či závada zanikají (a to nejen v případě výše uvedených excesivních závad), ale i skutečnost, že žádná taková práva nezanikají. V případě, že je existence určitého práva či závady před rozhodováním soudu o jejich trvání či zániku sporná, soud tuto skutečnost posoudí a rozhodne na základě svých zjištění. Usnesení o ceně pak obsahuje rovněž i výslednou stanovenou cenu dražené nemovité věci. Ta bude zásadně shodná s cenou, jak ji stanovil soudní znalec ve svém posudku, avšak soud ji může stanovit i odlišně, pokud se se závěry znalce neztotožní a je třeba korigovat je zjištěními učiněnými při ohledání. Hodnocení znaleckého posudku je pak součástí odůvodnění usnesení o ceně. Zánik těchto závad (především věcných břemen) bez náhrady je však problematický, zákon výslovně neumožňuje soudu nahradit excesivní závadu závadou novou, odpovídající poměrům. (Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol: Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 1422 s., s. 1156-1157)

V posuzované věci soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek, Exekutorský úřad Plzeň - město v usnesení ze dne 26. května 2015, č. j. 134 EX 06279/14-239, určil, kterých nemovitých věcí se exekuce prodejem nemovitých věcí týká, jaké je jejich příslušenství a výsledná cena, a rozhodl, že na nich neváznou žádná nájemní práva ani věcná břemena, která prodejem v dražbě nezaniknou. V odůvodnění usnesení uvedl, že z katastru nemovitostí zjistil existenci věcného břemena užívání pro A. S., zemřelou dne 7. listopadu 2009, z titulu Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 7. října 1996, s právními účinky vkladu práva ke dni 8. říjnu 1996 k užívání dvou obytných místností v prvním patře domu, jenž je součástí pozemku p. č. 368/1, a k doživotnímu spoluužívání příslušenství a všech společných prostor v domě a spoluužívání zahrady. Vzhledem k úmrtí oprávněné z věcného břemene dospěl soudní exekutor k závěru, že k tomuto věcnému břemeni jako k závadě nepřihlíží. Dále soudní exekutor z katastru nemovitostí zjistil existenci věcného břemena váznoucího na předmětných nemovitých věcech, a to věcného břemene pro S. A., z titulu Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 6. ledna 2014 s právními účinky vkladu práva ke dni 6. února 2014 spočívajícího v bezplatném doživotním užívání v usnesení oceňovaných nemovitých věcí. Soudní exekutor v odůvodnění usnesení uvedl, že na tuto závadu se při dalším řízení hledí tak, že při prodeji v dražbě zaniká bez náhrady, neboť se podle něj jedná o cílenou snahu dosáhnout faktické nepostižitelnosti nemovité věci výkonem rozhodnutí, jenž má snížit výslednou cenu.

Jestliže soudní exekutor zjistil existenci věcných břemen váznoucích na oceňovaných nemovitých věcech a dospěl k závěru, že k těmto věcným břemenům nelze při výkonu rozhodnutí přihlédnout, měl samostatným výrokem určit, že tato věcná břemena zanikají a jak se předmětná zjištění promítnou do výsledné ceny nemovitých věcí. Jinými slovy zjistí-li soudní exekutor, že závada váznoucí na nemovité věci zanikla nebo že se jedná o nájemní či pachtovní právo nebo právo odpovídající věcnému břemenu, které splňuje podmínky pro zánik takového práva v souladu s ustanovením § 336a odst. 2 o. s. ř., uvede ve výroku usnesení o ceně, že nemovitá věc není zatížena touto závadou, a rozhodne, zda tato závada zaniká s náhradou nebo bez náhrady, přičemž v odůvodnění usnesení uvede, co jej vedlo k tomuto závěru. S ohledem na to, že soudní exekutor výše uvedené skutečnosti uvedl toliko v odůvodnění svého rozhodnutí, nikoli v jeho výrokové části, nebylo na místě, aby odvolací soud rozhodnutí soudního exekutora potvrdil.

Z výše uvedeného vyplývá, že závěry odvolacího soudu nejsou správné, Nejvyšší soud České republiky proto dovoláním napadená usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 12 Co 286/2015-349, 12 Co 287/2015, a usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň - město, ze dne 26. května 2015, č. j. 134 EX 06279/14-239, zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.) a věc vrátil soudnímu exekutorovi Mgr. Ing. Jiřímu Proškovi, Exekutorský úřad Plzeň - město k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 o. s. ř.). Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne odvolací soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243g odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 4. 2016


JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu



Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 20 Cdo 316/2016, ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.316.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies