21 Cdo 968/2016

19. 04. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 237
  • Zpr - § 52 písm. c)
  • OSŘ - § 243c odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce Ing. P. S., zastoupeného JUDr. Ing. Markem Andráškem, advokátem se sídlem v Teplicích, Aloise Jiráska č. 1367/1, proti žalovanému Podkrušnohorskému bytovému družstvu, družstvu se sídlem v Teplicích, Duchcovská č. 412/88C, IČO 250 27 981, zastoupenému JUDr. Martinem Žižkou, advokátem se sídlem v Teplicích, Masarykova třída č. 915/31, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 24 C 38/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. července 2015 č.j. 9 Co 572/2014-172, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Martina Žižky, advokáta se sídlem v Teplicích, Masarykova třída č. 915/31.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):


Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9.7.2015 č. j. 9 Co 572/2014-172 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [ke splnění předpokladů pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, zejména k otázce nadbytečnosti zaměstnance a k příčinné souvislosti mezi nadbytečností zaměstnance a rozhodnutím zaměstnavatele o organizační změně, a k otázce výlučného oprávnění zaměstnavatele rozhodnout, který zaměstnanec se stal v důsledku rozhodnutí o organizační změně nadbytečným srov. při obdobné právní úpravě v předchozím zákoníku práce například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 22.2.1968 sp. zn. 6 Cz 215/67, uveřejněný pod č. 57 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.8.1998 sp. zn. 2 Cdon 1130/97, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 11 roč. 1999 str. 374, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2004 sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, uveřejněný pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.4.2012 sp. zn. 21 Cdo 1001/2011, k otázce, zda přijetí organizačního opatření směřovalo k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, anebo zda podle svého obsahu nebo účelu směřovalo k jinému cíli srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2004 sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, uveřejněný pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.5.2013 sp. zn. 21 Cdo 867/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.7.2012 sp. zn. 21 Cdo 572/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.4.2002 sp. zn. 21 Cdo 1105/2001 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.5.2012 sp. zn. 21 Cdo 2358/2011] a není důvod [v dovolání zmíněný rozsudek ze dne 26.10.2010 sp. zn. 21 Cdo 2355/2009 se vztahuje k fikci výpovědního důvodu podle úpravy uvedené nyní v ustanovení § 73a odst. 2 zák. práce a závěry rozsudku ze dne 21.3.2013 sp. zn. 21 Cdo 1672/2012 na zjištěný skutkový stav nedopadají], aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V části, v níž žalobce v dovolání uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (zpochybňuje-li skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, nesouhlasí-li s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, a předestírá-li opačné skutkové závěry, na nichž buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. dubna 2016



JUDr. Zdeněk Novotný

předseda senátu





Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 21 Cdo 968/2016, ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.968.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies