26 Cdo 5664/2015

14. 04. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 243c odst. 1
  • OSŘ - § 237

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobce P. H., B., zastoupeného JUDr. Miroslavem Valou, advokátem se sídlem v Bruntále, Jesenická 1757/5, proti žalovanému Z. H., B., zastoupenému JUDr. Milanem Schwarzem, advokátem se sídlem v Bruntále, Mánesova 975/6, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 10 C 158/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. dubna 2015, č. j. 11 Co 132/2015-35, takto:



Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :


Dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 11. 2. 2015, č. j. 10 C 158/2014-23, tak, že řízení o vyklizení bytu se nepřerušuje, Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Takový údaj se však v dovolání nenachází a ani z celého jeho obsahu nelze zjistit, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (zřejmě i proto, že nesprávně vycházel z přípustnosti dovolání upravené v o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2012, ač celé řízení bylo zahájeno podáním žaloby až v roce 2014).

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.




V Brně dne 14. dubna 2016



JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu



Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 26 Cdo 5664/2015, ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.5664.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies