7 Tdo 490/2016

20. 04. 2016, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Trestní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrZ - § 211 odst. 1,2,5 písm. c)

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. 4. 2016 o dovolání obviněné D. P., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 11 To 526/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 4 T 22/2015 takto:


Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné D. P. odmítá.

O d ů v o d n ě n í


Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 30. 7. 2015, sp. zn. 4 T 22/2015, byla obviněná D. P. uznána vinnou zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 2, 5 písm. c) tr. zákoníku a odsouzena podle § 211 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na třicet měsíců s tím, že výkon trestu odnětí svobody byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na čtyři roky, a podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku, § 68 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výši 50 000 Kč, a to v 500 denních sazbách po 100 Kč, s náhradním trestem odnětí svobody stanoveným podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku na pět měsíců.

Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu v Nymburce v tom, že obviněná jako spolupracovnice Českomoravské stavební spořitelny, a.s., dne 20. 3. 2013 v P., okr. N., v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch jménem a bez vědomí či souhlasu J. K., svého bývalého druha, vyhotovila návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření a žádost o poskytnutí meziúvěru, ve kterých uvedla osobní údaje J. K., které opatřila napodobeninou jeho podpisu a na základě kterých dne 9. 4. 2013 uzavřela jménem J. K. jako dlužníka s Českomoravskou stavební spořitelnou, a.s., smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru, na jejímž podkladě byl poskytnut a vyplacen překlenovací úvěr ve výši 700 000 Kč vedený na meziúvěrovém účtu na jméno J. K., z kterého byla dne 10. 4. 2013 vyčerpána částka 280 000 Kč bezhotovostním převodem na účet vedený u Českomoravské stavební spořitelny, a.s., ke smlouvě o stavebním spoření na jméno J. K., a dále částka 416 500 Kč, která byla dle dispozic obviněné převedena na bankovní účet na jméno J. K. vedený u Fio banky, a.s., takto neoprávněně získané prostředky použila pro svoji potřebu, nesplácela je, nepoužila je ke smluvně určenému účelu, jímž byla údržba, změna a modernizace rodinného domu J. K., a svým jednáním způsobila Českomoravské stavební spořitelně, a.s., škodu ve výši 700 000 Kč.

Odvolání obviněné, podané proti všem výrokům, bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 11 To 526/2015, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněná podala prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí odvolání napadla s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Jako dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uplatnila námitky, podle kterých byla celá výše úvěru v částce 700 000 Kč nesprávně posouzena jako škoda. Uvedla, že i když šlo o úvěr ve výši 700 000 Kč, jeho část ve výši 279 670 Kč byla zajištěna zástavním právem ve prospěch Českomoravské stavební spořitelny, a.s. Z toho vyvozovala názor, že škoda byla způsobena maximálně ve výši 420 330 Kč a že skutek neměl být kvalifikován podle § 211 odst. 5 písm. c) tr. zákoníku. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. zahrnula námitky proti výroku o uložení peněžitého trestu. Vytkla, že z hlediska ustanovení § 68 odst. 6 tr. zákoníku jde o nepřípustný druh trestu, neboť je nedobytný. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Nymburce věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření označil dovolání za zjevně neopodstatněné a navrhl, aby bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. Vyjádření neobsahovalo žádnou podstatnou argumentaci nad rámec odůvodnění obou rozhodnutí, takže nebylo třeba předkládat ho obviněné, resp. obhájkyni k případné replice.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.

Trestný čin úvěrového podvodu se posoudí podle § 211 odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, způsobí-li pachatel činem uvedeným v § 211 odst. 1 nebo odst. 2 tr. zákoníku značnou škodu. Podle § 138 odst. 1 tr. zákoníku se značnou škodou rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč.

V posuzovaném případě byl jednáním obviněné zakládajícím trestný čin úvěrového podvodu získán úvěr ve výši 700 000 Kč. Peněžní prostředky v této výši banka, která byla poskytovatelem úvěru, převedla na meziúvěrový účet č. ... s tím, že jako majitel tohoto účtu byl uveden J. K. Následující dispozice se zmíněnými prostředky spočívaly v tom, že částka 280 000 Kč byla převedena na účet č. ..., jako jehož majitel byl uveden rovněž J. K., a že částka 416 500 Kč byla převedena na účet č. ..., jehož majitelem byl J. K. (jeho manželka tuto částku vybrala v hotovosti a předala obviněné).

Pro posouzení otázky, jak vysoká škoda byla trestným činem způsobena, je podstatné zjištění, že Českomoravská stavební spořitelna, a.s., poskytla úvěr ve výši 700 000 Kč připsáním této částky na účet, jehož majitelem byl J. K. (resp. byl jako majitel uveden). S takto poskytnutými prostředky nadále mohl nakládat již jen majitel účtu, na kterém byly vedeny. Tím pádem částka 700 000 Kč opustila sféru majetku, s nímž banka mohla volně nakládat, a představovala výši, v jaké se majetek banky zmenšil. Není tedy nic nesprávného na závěru soudů, že škoda způsobená trestným činem je reprezentována celou výší úvěru, tj. částkou 700 000 Kč.

Na tomto závěru nemůže nic změnit ani namítaná okolnost, že úvěr byl do výše 279 670 Kč zajištěn zástavním právem banky. V tomto ohledu je podstatné zjištění, že i ustanovení o zřízení zástavního práva Českomoravské stavební spořitelny, a.s., pojatá do části III smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, byla fingovaná. Obviněná zneužila osobních údajů J. K. a sjednala zástavní právo – stejně jako celou smlouvu – bez jeho vědomí a souhlasu. Nebylo tedy důvodu k tomu, aby při stanovení výše škody byla od částky 700 000 Kč jako poskytnutého úvěru odečtena částka představující hodnotu zástavy.

Výrok o vině obviněné zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 2, 5 písm. c) tr. zákoníku je v souladu se zákonem. Napadené usnesení Krajského soudu v Praze, jímž byl tento výrok ponechán nedotčen, není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Pokud byl obviněné uložen peněžitý trest, nejedná se o takový druh trestu, který by byl z hlediska ustanovení § 68 odst. 6 tr. zákoníku nepřípustný. Podle tohoto ustanovení soud peněžitý trest neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný. Jak je patrno z odůvodnění napadeného usnesení, Krajský soud v Praze vyloučil nedobytnost peněžitého trestu s ohledem na zjištění, že obviněná dosahuje měsíčního příjmu asi 18 000 Kč a je majitelkou rodinného domu a osobního automobilu. Obviněná v dovolání poukázala na to, že již nevydělává 18 000 Kč měsíčně, neboť již nepracuje a pobírá důchod ve výši 8 500 Kč měsíčně. Namítaný rozdíl ve výši příjmu nemá žádný vliv na to, že celkové poměry obviněné rozhodně neumožňují dojít k přesvědčivému závěru o nedobytnosti peněžitého trestu. Peněžitý trest uložený obviněné tudíž nelze pokládat za nepřípustný druh trestu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Jestliže Krajský soud v Praze ponechal výrok o uložení peněžitého trestu nedotčen, nevykazuje napadené usnesení žádnou vadu ve smyslu tohoto dovolacího důvodu.

Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 20. dubna 2016


JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu


Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 7 Tdo 490/2016, ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.490.2016.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies