IV. ÚS 781/02

05. 05. 2003, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

IV. ÚS 781/02















Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti R. V., zastoupeného JUDr. A. J., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. listopadu 2002, sp. zn. 5 To 482/2002, a usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 9. září 2002, sp. zn. 2 T 51/99, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení,

t a k t o :


Ústavní stížnost se odmítá.


O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou ústavní stížností, splňující i ostatní formální předpoklady stanovené zákonem, napadl stěžovatel v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů a tvrdil, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručeného základního práva chráněného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož rovněž i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Co do odůvodnění svého tvrzení o porušení ústavních kautel nejprve zrekapituloval průběh řízení před obecnými soudy. V tomto směru uvedl, že rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 2. 11. 2000, čj. 2 T 51/99-283, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 2. 2001, sp. zn. 5 to 793/2000, byl uznán vinným ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků nepodmíněně se zařazením do věznice s dozorem. Podáním ze dne 28. 3. 2001 požádal o odložení výkonu uloženého trestu (§ 322 tr. řádu) s tím, že trpí závažnou nevyléčitelnou chorobou a výkon trestu by ohrozil jeho zdraví. Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 16. 7. 2001, sp. zn. 2 T 51/99, o této žádosti rozhodl tak, že stěžovateli výkon trestu odložil na dobu 12-ti měsíců od právní moci rozhodnutí.

Posléze, usnesením ze dne 9. září 2002, sp. zn. 2 T 51/99, rozhodl Okresní soud v Karviné o výkonu trestu odnětí svobody stěžovatele. Stížnost stěžovatele Krajský soud v Ostravě ve znělce tohoto usnesení označeným rozhodnutím zamítl, a to mj. i v důsledku doplnění dokazování ve smyslu vyžádání vysvětlení od Vězeňské služby ČR, která nástup k výkonu trestu stěžovatele doporučila s tím, že odsouzený bude dále vyšetřen ve vězeňské nemocnici. Formální námitce opírající se o skutečnost, že obhájci stěžovatele nebylo doručeno citované usnesení o odkladu výkonu trestu, přiznal stížnostní soud opodstatnění, nicméně ji neuznal pro své rozhodování za relevantní.

Vlastní zásah do svých shora uvedených základních práv stěžovatel spatřuje stručně řečeno v tom, že usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 7. 2001, sp. zn. 2 T 51/99, jímž mu byl odložen výkon trestu na dobu 12 měsíců od právní moci rozhodnutí, nebylo doručeno jeho obhájci a tudíž nenabylo právní moci. Za této situace, dle přesvědčení stěžovatele, nebylo možné rozhodovat o výkonu trestu odnětí svobody, když nenabylo právní moci předchozí rozhodnutí o odkladu výkonu trestu. Ústavní stížností napadená rozhodnutí jsou tak nezákonná a bylo jimi porušeno právo na spravedlivý proces. Proto se stěžovatel domáhá, aby je Ústavní soud nálezem zrušil. Současně ve smyslu § 79 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, žádá o odklad jejich vykonatelnosti.

Na základě výzvy Ústavního soudu podala předsedkyně senátu 5 To Krajského soudu v Ostravě k předmětné ústavní stížnosti vyjádření, ve kterém konstatovala opodstatněnost uvedených námitek směřujících vůči usnesení Okresního soudu v Karviné o odkladu výkonu trestu stěžovatele. Ohledně jejich důsledků ve vztahu k ústavní stížností napadeným rozhodnutím uvedla, že v řízení podle § 322 tr. řádu se zjišťuje zdravotní stav odsouzeného. Ten se přitom u každého lidského jedince může měnit a mění, což je axiom, který se nedokazuje, z čehož se dovozuje povinnost soudů rozhodovat podle aktuálního zdravotního stavu odsouzeného v době rozhodování. Řečené má ten důsledek, že nové rozhodnutí o téže problematice neguje vykonatelnost jakéhokoli rozhodnutí předchozího, pokud již nebylo realizováno či nezaniklo z jiných příčin, a toto předchozí rozhodnutí nadále zůstává jenom dokladem o průběhu části trestního řízení. Proto považuje za daného stavu za právně rozhodné pouze usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. listopadu 2002, sp. zn. 5 To 482/2002, a usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 9. září 2002, sp. zn. 2 T 51/99. Ve svém vyjádření rovněž zevrubně rozvedla věcné důvody opodstatňující jejich vydání a závěrem navrhla odmítnutí ústavní stížnosti.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost z pohledu ústavně zaručených práv a dospěl k závěru, že v tomto smyslu není důvodná. Přitom se přirozeně, vázán petitem ústavní stížnosti vymezujícím předmět řízení, mohl zabývat pouze ústavností samotných napadených rozhodnutí. Z těchto důvodů nemohl přihlédnout ani k tvrzenému stávajícímu zdravotnímu stavu stěžovatele či k výhradám stran poskytované zdravotní péče ze strany Vězeňské služby ČR, jež je realizována, dle jeho tvrzení nedostatečně, po vydání těchto rozhodnutí.

Stěžovatel, jak je patrno z odůvodnění jeho návrhu, se v podstatě domáhá přezkoumání napadených rozhodnutí Ústavním soudem tak, jako by tento byl další odvolací instancí. Ústavní soud však není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81, čl. 90 Ústavy ČR) a není zpravidla oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by orgány veřejné moci na úkor stěžovatele vybočily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv, a tím současně zasáhly do ústavnosti právního státu samotné.

Jak vyplynulo z připojeného spisu, vedeného u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 2 T 51/99, jakož i příloh ústavní stížnosti, rekapitulace procesního vývoje předmětného řízení přednesená stěžovatelem odpovídá stavu věci. Ústavní soud konstatuje, že jeho námitkám nelze v rovině jednoduchého práva upřít opodstatnění, a to pokud se jedná o nedodržení zákonných požadavků stran doručování usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 7. 2001, sp. zn. 2 T 51/99 (§ 137 odst. 2 tr. řádu). Je zřejmé, že toto usnesení z pohledu formálního pro zmíněné pochybení nenabylo de iure řádně jak právní moci, tak ani vykonatelnosti (§ 140 tr. řádu). De facto ovšem bylo řádně (in favorem stěžovatele) vykonáno.

Ústavní soud vycházeje z této nesporné skutečnosti tedy přistoupil k posouzení otázky, zda v dané věci uvedeným porušením stanoveného postupu vymezeného trestním řádem došlo současně k zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele při rozhodování o (nastoupení) výkonu trestu odnětí svobody a dospěl k závěru, že povaha porušení předmětné procesní normy ve vazbě na následně vydaná rozhodnutí, jež jsou předmětem ústavní stížnosti a samy o sobě nevykazují ústavních vad, není způsobilá založit protiústavnost těchto řádně odůvodněných usnesení obecných soudů (§ 134 odst. 2 tr. řádu) majících z naznačeného pohledu ve vztahu k jimi řešené otázce svůj samostatný právní osud. S ohledem na jurisdikci Ústavního soudu (čl. 83 Ústavy ČR) je třeba v této souvislosti rovněž zdůraznit obecně platný závěr, dle něhož má-li být nezákonnost chápána jako neústavnost, čili "nezákonnost" v rovině ústavního práva, musí u stěžovatele vyvolávat reálné negativní dopady na jeho ústavně zaručená základní práva nebo svobody nebo je alespoň ohrožovat (nález ve věci, sp. zn. IV. ÚS 707/2000, ze dne 4. 11. 2002), k čemuž v projednávané věci evidentně nedošlo. Ústavní soud totiž přirozeně při ochraně ústavních práv přihlíží především k jejich věcné podstatě a smyslu. Na stěžovatelem namítané formální pochybení je třeba nahlížet pod zorným úhlem té skutečnosti, že usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 7. 2001, sp. zn. 2 T 51/99, bylo jeho žádosti o odklad výkonu trestu odnětí svobody vyhověno, což přirozeně absenci (nedostatek) zákonem požadovaného doručení tohoto rozhodnutí jeho obhájci nesanuje, nicméně posouvá z hlediska ochrany ústavnosti zmíněné pochybení coby kritérium pro posouzení zásahu do ústavně zaručených základních práv stěžovatele v řízení o nařízení výkonu trestu odnětí svobody do zcela jiné úvahové roviny, když toto rozhodnutí bylo doručeno stěžovateli a v jeho prospěch řádně realizováno.

Proti vlastním rozhodovacím důvodům napadených usnesení nemá stěžovatel výhrad a v ústavní stížnosti vůči nim nebrojí. Rozpor s principy řádného a spravedlivého procesu ve vztahu k hodnocení důkazů obecnými soudy, a tedy ke skutkovým závěrům ve věci přijatým, jež byly podkladem pro jejich rozhodnutí, by bylo možno ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu dovozovat toliko v situaci, kdy by z odůvodnění rozhodnutí nevyplýval vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. jestliže by v soudním rozhodování byla učiněná skutková zjištění v extrémním nesouladu s vykonanými důkazy (k tomuto srov. obdobně např. nález ve věci, sp. zn. III. ÚS 84/94, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení, Sv. 3, č. 34; nález ve věci, sp. zn. III. ÚS 166/95, tamtéž, Sv. 4, č. 79, a další). Těmto závěrům však obsah připojeného spisu nenasvědčuje (Protokol o jednání Ústřední lékařské komise Zdravotnické služby Vězeňské služby ČR, č.l. 406-408 spisu o.s.).

Proto Ústavní soud návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl. Návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí obecných soudů se nezabýval, neboť přímo rozhodl v přiměřené době o vlastní ústavní stížnosti, a to způsobem, jenž je uveden ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 5. května 2003




JUDr. Pavel Varvařovský, v.r.
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2003, sp. zn. IV. ÚS 781/02, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies