IV. ÚS 228/03

12. 05. 2003, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti P. P., soukromého podnikatele, zastoupeného JUDr. O. U. advokátkou, proti rozhodnutí Ministerstva dopravy ČR, odboru silniční dopravy ze dne 13. 2. 2003, čj. 123/2003-O110,

takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 17. 4. 2003 se stěžovatel - provozovatel taxislužby domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozhodnutí Ministerstva dopravy ČR, odboru silniční dopravy ze dne 13. 2. 2003, čj. 123/2003-O110, ve výroku, kterým mu byla uložena pokuta ve výši 300.000,- Kč, za správní přestupek podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatel tvrdí, že napadeným rozhodnutím byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva zakotvená v čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V odůvodnění ústavní stížnosti uvedl, že proti ústavní stížností napadenému rozhodnutí podal též správní žalobu.

Ústavní soud po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl k názoru, že se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Podle ust. § 65 odst. 1 zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Rozhodl-li správní orgán o uložení trestu za správní delikt, může se ten, jemuž byl takový trest uložen, žalobou domáhat též upuštění od něj nebo jeho snížení v mezích zákonem dovolených. Stěžovatel tedy má k dispozici právní prostředky k dosažení požadovaného stavu (ostatně sám uvedl, že je i užil). Teprve po jejich vyčerpání se může obrátit s ústavní stížností na Ústavní soud, budou-li k tomu ústavněprávní důvody.

Na základě výše uvedených skutečností proto soudce zpravodaj dospěl k názoru, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a tudíž se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto ji podle § 43 odst. 1 písm. e) cit. zákona odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. května 2003
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2003, sp. zn. IV. ÚS 228/03, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies