IV. ÚS 162/03

19. 05. 2003, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

IV. ÚS 162/03


Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Š. P., bez právního zastoupení, směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 23. září 2002, sp. zn. 44 Co 734/2000, ve spojení s rozhodnutím Okresního soudu v Blansku ze dne 20. září 2000, sp. zn. 4 C 400/94, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Dne 19. března 2003 obdržel Ústavní soud, ve lhůtě dle ust. 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), podání stěžovatele zastoupeného Mgr. M. P., advokátem, směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvého stupně, kterým byla žaloba stěžovatele zamítnuta.
K věci si Ústavní soud vyžádal od soudu prvého stupně spis vedený pod sp. zn.
4 C 400/94, ze kterého zjistil, že ve věci bylo stěžovatelem podáno dovolání. Následně Ústavní soud obdržel i dopis od právního zástupce stěžovatele, který sdělil Ústavnímu soudu, že jeho plná moc k zastupování stěžovatele zanikla.
Plénum Ústavního soudu, s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. listopadu 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti je třeba na tuto hledět jako na nepřípustnou, a to až do rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti, ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, a to bez ohledu na způsob, jakým o něm bylo rozhodnuto. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedený postup Ústavního soudu se však nevztahuje na obnovu řízení.
Uvedené závěry pléna byly 3. února 2003 publikovány jako Sdělení Ústavního soudu pod č. 32/2003 Sb.
S ohledem na tento závěr a na skutečnost, že stěžovatel podal souběžně s ústavní stížností i dovolání, je ústavní stížnost podána předčasně, a proto ji Ústavní soud posoudil, aniž by stěžovatele vyzýval k zajištění nového právního zástupce, jako podání nepřípustné ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona a jako takovou ji odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. e) zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 19. května 2003

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 19. 5. 2003, sp. zn. IV. ÚS 162/03, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies