IV. ÚS 50/03

03. 06. 2003, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

IV. ÚS 50/03










Ústavní soud rozhodl dne 3. června 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové o ústavní stížnosti L. K., zastoupené Mgr. M. L., advokátem, proti průtahům v řízení u Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 44 Nc 108/2002 a Okresního soudu v Blansku ve věci sp. zn. 5 C 372/92,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti ze dne 20. 1. 2003 stěžovatelka tvrdí, že nečinností Okresního soudu v Blansku a Krajského soudu v Brně dochází k porušování jejího práva na projednání věci bez zbytečných průtahů, ústavně zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a navrhuje, aby Ústavní soud nálezem zakázal Krajskému soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 44 Nc 108/2002 a Okresnímu soudu v Blansku ve věci vedené pod sp. zn. 5 C 372/92 pokračovat v průtazích a přikázal jim projednat tyto věci bez zbytečných průtahů. V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že se po rozvodu se svým bývalým manželem nedohodla na majetkovém vypořádání, a proto se vypořádání domáhala soudní cestou u Okresního soudu v Blansku. Ten ve věci vedené pod sp. zn. 5 C 372/92 nařídil devět jednání a po více než pěti letech rozhodl rozsudkem ze dne 16. 9. 1997. K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9. 8. 200, sp. zn. 44 Co 554/98, napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Na dalším jednání před okresním soudem žalovaný vznesl námitku podjatosti vůči předsedkyni senátu, o které po jedenácti měsících rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. 9. 2001, sp. zn. 44 Nc 169/2000, tak, že příslušná soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci. Při následném jednání před okresním soudem vznesl námitku podjatosti proti téže soudkyni právní zástupce žalovaného, takže soudní spis byl opětovně předložen Krajskému soudu v Brně, u kterého je věc vedena pod sp. zn. 44 Nc 108/2002 a ke dni podání ústavní stížnosti není dosud rozhodnuta. Stěžovatelka podala v září 2002 stížnost na průtahy k předsedovi Krajského soudu v Brně, který se však v zákonné dvouměsíční lhůtě nevyjádřil a stěžovatelku o vyřízení stížnosti neinformoval. Stěžovatelka má za to, že postupem soudu prvého stupně a nečinností odvolacího soudu dochází k porušení jejího základního práva, a proto žádá, jak shora uvedeno.

Ze spisu Okresního soudu v Blansku, sp. zn. 5 C 372/92, a spisu Krajského soudu v Brně, sp. zn. 44 Nc 108/2002, Ústavní soud ověřil tvrzení stěžovatelky a zjistil, že o námitce podjatosti vznesené právním zástupcem žalovaného Krajský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 28. 11. 2002, čj. 44 Nc 108/2002-211, tak, že soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování předmětné věci. Toto usnesení dosud nenabylo právní moci.

Otázkou průtahů v řízení před obecnými soudy se Ústavní soud zabýval již v řadě svých rozhodnutí. Důvodné průtahy v řízení představují tzv. jiný zásah do základních práv stěžovatele [čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR a dále § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu], zakotvených v čl. 38 odst. 2 Listiny a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Obě citovaná ustanovení garantují právo každého, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů (resp. v přiměřené lhůtě), přičemž těmto ustanovením přirozeně odporuje, jestliže v konkrétním případě u obecného soudu dochází k nedůvodným průtahům v řízení. Ústavní soud přitom opakovaně judikoval, že průtahy v řízení nelze ospravedlnit ani obecně známou přetížeností soudů, jelikož "je věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví, zakotvené v Listině a Úmluvě, byly respektovány a případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době" (srov. ÚS, sv. 2, str. 39, sp. zn. IV. ÚS 55/94). Ústavní soud rovněž vyjádřil, že při zkoumání práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je třeba vzít v úvahu nejen chování, resp. nečinnost na straně soudu, ale též chování účastníka, pokud jde o jeho přístupy, a konečně i složitost samotného předmětného sporu (ÚS, sv. 14, str. 117, sp. zn. II.ÚS 445/98). Dobu projednání a rozhodnutí věci bez zbytečných průtahů tak nelze vyjádřit numericky, neboť přiměřenost doby řízení je podmíněna objektivně, charakterem projednávané věci. Tento právní názor je konformní rovněž s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva při interpretaci a aplikaci Úmluvy. Pod tímto zorným úhlem Ústavní soud posuzoval postup Krajského soudu v Brně v řízení ve věci 44 Nc 108/2002 a postup Okresního soudu v Blansku v řízení ve věci 5 C 372/92..

Po zhodnocení předložených soudních spisů Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná pouze potud, že soudy obou stupňů nejednaly vždy ve zcela přiměřených časových intervalech. U Okresního soudu v Blansku došlo k průtahům při řádném předložení spisu odvolacímu soudu k vyřízení odvolání žalovaného, ke kterému došlo až dne 9. 10. 1998, tedy více než rok po vydání rozsudku (ve znění doplňujícího rozsudku). Ústavní soud spatřuje průtahy i při rozhodování Krajského soudu v Brně o prvně vznesené námitce podjatosti soudkyně, kdy k vydání rozhodnutí došlo až za jedenáct měsíců, a v druhém případě až po roce a tato lhůta se dále prodlužuje, neboť ke dni podání ústavní stížnosti nebylo rozhodnutí krajského soudu dosud doručeno účastníkům řízení a ze spisu je zřejmé, že spis bude muset být opětovně zaslán zpět na krajský soud k vydání opravného usnesení, když v jeho usnesení ze dne 28. 11. 2002 je chybně uvedeno jméno právního zástupce žalobkyně.

Z hlediska posouzení návrhu stěžovatelky na vydání nálezu, kterým by Ústavní soud zakázal Krajskému soudu v Brně pokračovat v průtazích ve věci sp. zn. 44 Nc 108/2002 a přikázal mu projednat tuto věc bez zbytečných průtahů, Ústavní soud konstatuje, že vydáním rozhodnutí o námitce podjatosti bylo řízení ukončeno a za situace, kdy soud rozhodl, nelze mu vytýkat nečinnost. S ohledem na možnosti, které zákon dává Ústavnímu soudu, tento nemá za daného stavu řízení jinou možnost, než hodnotit délku rozhodování Krajského soudu v Brně o této, jakož i předchozí námitce podjatosti, jako postup, který nežádoucím způsobem prodloužil (a stále v důsledku administrativního pochybení prodlužuje) délku řízení ve věci samé.

Co se týče hodnocení dosavadního postupu Okresního soudu v Blansku, Ústavní soud má při vědomí kritérií, z nichž je třeba při posuzování přiměřenosti délky soudního řízení vycházet, za to, že celkovou délku řízení ovlivňuje zejména sama materie sporu. Účastníci řízení vedou spor nejen co do rozsahu majetku spadajícího pod režim bezpodílového spoluvlastnictví manželů, ale i o způsob jeho vypořádání, jejich stanoviska jsou výrazně protichůdná a řízení samo bylo zatíženo rozsáhlým dokazováním včetně zpracování znaleckých posudků. Délka řízení byla (a je) dále poznamenaná i námitkami podjatosti vznášenými ze strany žalovaného, k jejichž využití je sice oprávněn, nicméně i jejich důsledkem je oddalování konečného rozhodnutí ve věci. Přes výhrady k prodlevám v řízení o námitkách podjatosti před Krajským soudem v Brně vzhledem ke všem okolnostem případu neshledal v současné době existenci zbytečných, či neodůvodněných, průtahů ze strany Okresního soudu v Blansku v takové míře a charakteru, že by to odůvodňovalo jeho zásah.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnou podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., z důvodu její zjevné neopodstatněnosti.


Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 3. června 2003


JUDr. Pavel Varvařovský
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 3. 6. 2003, sp. zn. IV. ÚS 50/03, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies