II. ÚS 432/04

Ústavní soud rozhodl o návrhu S. M., proti usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2004, sp. zn. III. ÚS 301/04, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .


O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 16. 7. 2004 domáhal "opakování" řízení, vedeného dříve u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 301/04. Namítá, že Ústavní soud jednal v tomto řízení svévolně, čímž došlo k dotčení jeho ústavně zaručených práv.

Z napadeného usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2004, sp. zn. III. ÚS 301/04, bylo zjištěno, že Ústavní soud odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") ústavní stížnost navrhovatele. Konstatoval, že navrhovatel nevyhověl výzvě Ústavního soudu a neodstranil vady podání ve lhůtě k tomu stanovené.

Ústavní soud má Ústavou (čl. 87) a zákonem o Ústavním soudu přesně vymezené pravomoci a působnost, které nemůže překračovat. Mezi jeho oprávnění nepatří rozhodovat o opravných prostředcích obecně, tím méně o opravných prostředcích proti svým vlastním rozhodnutím, proti nimž navíc odvolání výslovně není přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).



Z uvedeného důvodu je Ústavní soud nucen návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout, jelikož jde o návrh, k jehož projednání není příslušný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.


V Brně dne 10. srpna 2004



JUDr. PhDr. Stanislav Balík, v.r.
soudce zpravodaj