11 Tcu 149/2014

17. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

  • 269/1994 Sb. - § 4a odst. 3

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud projednal dne 17. února 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky P. F., rozsudkem Obvodového soudu Passau, Spolková republika Německo, ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 4 Ls 209 Js 7994/08, pro pokus trestného činu nebezpečného ublížení na těle a jemu odpovídající část souhrnného trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců hledí jako na odsouzení soudem České republiky.





II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky P. F., rozsudkem Obvodového soudu Passau, Spolková republika Německo, ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 4 Ls 209 Js 7994/08, v části zahrnující trest uložený mu rozsudkem Obvodového soudu Passau ze dne 6. 10. 2008, sp. zn. 4 Ls 313 Js 6402/08.


O d ů v o d n ě n í :


Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Passau ze dne 23. 9. 2009 byl P. F. uznán vinným pokus trestného činu nebezpečného ublížení na těle a byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců při současném zrušení trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmnácti měsíců, uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Passau ze dne 6. 10. 2008, sp. zn. 4 Ls 313 Js 6402/08.

Trestné činnosti, kterou byl odsouzený uznán vinným rozsudkem Obvodového soudu Passau ze dne 23. 9. 2009, se podle zjištění tohoto soudu dopustil tím, že dne 4. 4. 2008 vykonal soulož s tehdy sedmnáctiletou T. T., při které nepoužil kondom, ačkoli si byl vědom, že (odsouzený) je HIV pozitivní. O tom poškozenou neinformoval a následně jí v rozporu se skutečností tvrdil, že riziko nákazy (ještě) nehrozí. Poškozená by k nechráněnému pohlavnímu styku nikdy nesvolila, pokud by o onemocnění odsouzeného věděla, čehož si byl odsouzený vědom.

Trestné činnosti, kterou byl odsouzený uznán vinným rozsudkem Obvodového soudu Passau ze dne 6. 10. 2008, se podle zjištění tohoto soudu dopustil tím, že dne 1. 2. 2008 ve svém bytě v A., L. …, měl v držení 0,3 g marihuany a dne 9. 2. 2008 ve svém bytě a v pártystanu v A. měl celkem 13,2 g marihuany převážně špatné kvality. Dále odsouzený dne 1. 4. 2008 přenechal v lese u A. sedmnáctileté T. T. joint marihuany ke kouření, ačkoliv věděl o její neplnoletosti.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Je-li předmětem rozsudku soudu jiného členského státu Evropské unie více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti uvedená v § 4a odst. 3 zákona samostatně ve vztahu ke každému z těchto skutků. Pokud některý z nich není trestným činem podle právního řádu České republiky, pak Nejvyšší soud zamítne návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona ohledně tohoto skutku a jemu odpovídající části trestu. Část trestu odpovídající odsouzení, na něž se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, určí v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož jsou splněny podmínky pro zápis, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou (srov. přiměřeně č. 51/2000 Sb. rozh. tr.).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení částečně týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky. Jedná se o skutek, pro který byl odsouzený uznán vinným rozsudkem Obvodového soudu Passau ze dne 23. 9. 2009, který by bylo možno posoudit jako pokus trestného činu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 a § 145 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s trestným činem šíření nakažlivé lidské nemoci podle § 152 tr. zákoníku (srov. č. 44/2006-III Sb. rozh. tr.). Tím jsou tedy částečně splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

Naopak jako trestné z pohledu českého právního řádu nelze posoudit skutky, pro které byl odsouzený uznán vinným rozsudkem Obvodového soudu Passau ze dne 6. 10. 2008. Citovaným rozhodnutím se Nejvyšší soud již jednou zabýval ve svém usnesení ze dne 24. 8. 2011, sp. zn. 11 Tcu 39/2011. Dospěl k závěru, že tyto „nevykazují znaky trestného činu podle příslušných právních předpisů České republiky. U dvou případů držení marihuany šlo totiž o množství menší než 15 g, které je nařízením vlády č. 467/2009 Sb. stanoveno jako tzv. malé množství podle § 284 odst. 1 tr. zákoníku. U druhého skutku pak lze mít za to, že s ohledem na množství marihuany a nízký věk odsouzeného v době spáchání skutku by nemohla být vyvozena trestní odpovědnost, neboť by tomu bránila zásada subsidiarity trestní represe.” Ačkoli příloha č. 2 citovaného nařízení stanovující dané množství marihuany byla zrušena nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 13/12, ze dne 23. 7. 2013, a stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, publikovaným pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., byla hranice množství většího než malého u marihuany stanovena na 10 g, z popisu skutkových okolností v rozsudku Obvodového soudu Passau ze dne 6. 10. 2008 je zřejmé, že marihuana byla převážně špatné kvality, údaj o obsahu účinné látky zde chybí a vzhledem k danému množství nelze dovodit, že by se mělo jednat minimálně o 1 g, jak vyžaduje citované stanovisko. Ani podle současné právní úpravy a judikatury tak nelze učinit závěr, že by se jednalo o trestný čin podle české právní úpravy.

V posuzované věci jsou ohledně skutku, který lze posoudit jako trestný z pohledu právního řádu České republiky, dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně života a zdraví lidí před nebezpečím rozšíření nakažlivých nemocí u lidí. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o závažnost nemoci AIDS vyvolané virem HIV, která je doposud stále nevyléčitelná a smrtelná), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu rozsudkem Obvodového soudu Passau ze dne 23. 9. 2009 za toto jednání vyměřen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců (který byl posléze zahrnut do výše citovaného souhrnného trestu). Jedná se o citelný trest odnětí svobody, který i Nejvyšší soud považuje za odpovídající povaze a závažnosti popsaného jednání, a proto byl pro účely rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců rovněž takto snížen na jeden rok a šest měsíců. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.



V Brně dne 17. února 2015


Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch








Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. 11 Tcu 149/2014, ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.149.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies