21 Cdo 5262/2014

24. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 237
  • OSŘ - § 241a odst. 1
  • OSŘ - § 241a odst. 6

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci zástavního věřitele AWAC TRADE ENERGY a. s. se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Opletalova č. 1015/55, IČO 28461967, zastoupeného JUDr. Richardem Třeštíkem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova č. 1120/43, proti zástavnímu dlužníkovi ASÝLIE, s. r. o. se sídlem v Trnové č. 73, IČO 27404382, zastoupenému JUDr. Michalem Říhou, advokátem se sídlem v Praze 5 - Smíchově, Ke Klimentce č. 2186/15, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 0 Nc 1479/2011, o dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. července 2014 č. j. 20 Co 232/2014-118, takto:

I. Dovolání zástavního dlužníka se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):


Dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2014 č. j. 20 Co 232/2014-118 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

Judikatura soudů dospěla k závěru, že v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, a že tyto rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné (srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007 sp. zn. 21 Cdo 3161/2006, které bylo uveřejněno pod č. 58 ve Sbírce soudních rozhodnutí s stanovisek, roč. 2008, v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3973/2009 nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012 sp. zn. 21 Cdo 4377/2009). Soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda bylo ve smyslu ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. doloženo zástavní právo k zástavě, přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, avšak - jak vyplývá z povahy řízení o soudním prodeji zástavy jakožto první fáze soudního prodeje zástavy - jen tehdy, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2010 sp. zn. 21 Cdo 3754/2009, které bylo uveřejněno pod č. 113 v časopise Soudní judikatura, roč. 2011); uvedené platí obdobně, je-li dovozováno, že zástavní smlouva (smlouva o zřízení zástavního práva) nebyla uzavřena (nestala se „perfektní“). To, že důvod neplatnosti zástavní smlouvy (smlouvy o zřízení zástavního práva) nebo nedostatek její „perfektnosti“ vyšel z jejího obsahu nebo jinak za řízení najevo, znamená, že je z obsahu spisu zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, že jej nelze věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a že nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se platnosti nebo uzavření smlouvy, neboť povaha řízení o soudním prodeji zástavy, určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř., neumožňuje soudu provést dokazování ke sporným tvrzením (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2014 sp. zn. 21 Cdo 3466/2013).

V části, v níž dovolatel uplatnil jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. (zpochybňuje-li skutkové závěry, z nichž odvolací soud vycházel při posuzování podmínek pro nařízení soudního prodeje zástavy, a vytýká-li soudům, že neprovedly dokazování pomocí „originálů předložených sporných listin“), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Namítá-li dovolatel, že z potvrzení o zániku zástavního práva, předloženého Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálnímu pracovišti Praha-západ dne 7. 5. 2014, vyplývá, že předmětné zástavní právo zaniklo, a že zástavní věřitel dne 20. 11. 2013 postoupil předmětnou pohledávku K. L., který ji následně postoupil V. K., pak přehlíží, že v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy (§ 241a odst. 6 o. s. ř.).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání zástavního dlužníka podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 24. února 2015


JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu



Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 5262/2014, ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.5262.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies