26 Cdo 477/2015

18. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 237
  • OSŘ - § 243c odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) Bayer Consumer Care AG se sídlem v Basileji, Peter Merian Str. č. 84, Švýcarská konfederace, a b) BAYER, s. r. o. se sídlem v Praze 5, Siemensova č. 2717/4, IČO 00565474, zastoupených Mgr. Ing. Markétou Císařovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V Celnici č. 1031/4, proti povinné OMEGA PHARMA a. s. se sídlem v Brně, Drážní č. 253/7, IČO 25388827, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Lukášem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 2116/15, ukládáním pokut, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 66 E 93/2014, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. října 2014, č. j. 19 Co 541/2014-44, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13. listopadu 2014, č. j. 19 Co 541/2014-52, takto:



I. Dovolání se odmítá.

II. Povinná je povinna zaplatit oprávněným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.700,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. Ing. Markéty Císařové, advokátky se sídlem v Praze 1, V Celnici č. 1031/4.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):


Dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 10. 2014, č. j. 19 Co 541/2014-44, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2014, č. j. 19 Co 541/2014-52, není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce přezkumu splnění podmínek řízení a předpokladů pro nařízení výkonu rozhodnutí srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2014, sp. zn. 26 Cdo 82/2014, a zde citovaná rozhodnutí; k otázce materiální vykonatelnosti rozhodnutí (exekučního titulu) z pohledu formulace rozsahu a obsahu vymáhané povinnosti („zdržet se nabídky“ určitých výrobků), která je minimálně pro účely nařízení výkonu rozhodnutí dostatečně určitá, srozumitelná a přesná, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 876/2004], a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak. Námitky povinné, v jakém rozsahu, resp. zda vůbec vymáhanou povinnost splnila, popř. „jinou“ povinnost porušila nebo se jí nepodrobila, mohou být hodnoceny jen v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí, které předpokládá provádění dokazování [srov. § 268 odst. 1, § 269 odst. 1 o. s. ř]. Vzhledem k výše uvedenému proto Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.



V Brně dne 18. února 2015



JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu



Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. 26 Cdo 477/2015, ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.477.2015.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies