11 Tcu 141/2014

25. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • 269/1994 Sb. - § 4a odst. 3

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud projednal dne 25. února 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů se na o d s o u z e n í občana České republiky T. R. rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. 16 Hv 42/10w, který nabyl právní moci dne 6. 9. 2013, a to pro trestný čin částečně dokonané krádeže a částečného pokusu závažné krádeže za účelem výdělku a pokusu donucování podle §§ 127, 128 odst. 1 Z 4, 130 první případ, § 15 trestního zákoníku a pokusu donucování podle § 15, 105 odst. 1 trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :



Rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. 16 Hv 42/10w, který nabyl právní moci, byl T. R. uznán vinným trestným činem částečně dokonané krádeže a částečného pokusu závažné krádeže za účelem výdělku a pokusu donucování a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let.

Podle skutkových zjištění Zemského soudu Krems. a. d. Donau se T. R. dopustil trestné činnosti tím, že odcizil, resp. se pokusil se dvěma spolupachateli v období mezi 12. 4. 2010 až 23. 4. 2010 v G. G., W. a. d. T., S. a v G. odcizit cizí movité věci (žvýkačky a ploché televizní obrazovky) v celkové částce přesahující 3.000,- euro za cca 6.656,67 euro firmě H. U krádeže televizních obrazovek se T. R. dne 23. 4. 2010 v G. pokusil donutit násilím K. J., který ho v G. při dopadení při činu krádeže 5 televizních obrazovek chtěl zadržet a to tak., že ho vahou těla strčil na stranu, aby upustil od jeho zadržení.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-1215/2012-MOT-T/7 ze dne 16. 10. 2014 návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 20. 10. 2014.

Podle § 4a odst. 3 citovaného zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený je občanem České republiky, byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně vlastnického práva. Závažnost spáchaných skutků spočívá v opakované majetkové trestné činnosti, kterou odsouzený způsobil na odcizených věcech větší škodu. Tuto trestnou činnost lze označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, z připojeného spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky, aby se na výše uvedené odsouzení odsouzeného T. R. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. února 2015


Předseda senátu:

JUDr. Stanislav Rizman






















Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. 11 Tcu 141/2014, ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.141.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies