33 Cdo 4900/2014

19. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • 216/1994 Sb. - § 43

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce R. H.,zastoupeného JUDr. Františkem Šindlerem, advokátem se sídlem v Odrách, Masarykovo náměstí 48/9, proti žalované Raiffeisen stavební spořitelně a.s. se sídlem v Praze 3, Koněvova 2747/99 (identifikační číslo osoby 49241257), o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 9 C 156/2014, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 8. 2014, č.j. 8 Co 691/2014-16, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 8. 2014, č.j. 8 Co 691/2014-16, a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 25. 7. 2014, č.j. 9 C 156/2014-7, se ruší a věc se Okresnímu soudu v Opavě vrací k dalšímu řízení.


O d ů v o d n ě n í :



Ve výroku uvedeným rozhodnutím okresní soud vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 3 jako místně příslušnému. Okresní soud uzavřel, že k řízení o zrušení rozhodčího nálezu (a odložení jeho vykonatelnosti) je podle ustanovení § 84 ve spojení s § 85 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), příslušný obecný soud žalované. Krajský soud ve výroku uvedeným usnesením k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že určil, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí této věci je Okresní soud v Opavě. Odvolací soud s odkazem na ustanovení § 41 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 216/1994 Sb.“), uzavřel, že příslušným je v prvním stupni soud, který by byl příslušný k řízení ve věci podle zvláštního předpisu, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy. Protože žalovaným by v takovém případě byl R. H., je podle ustanovení § 84 a § 85 odst. 1 o.s.ř. věcně a místně příslušným Okresní soud v Opavě; právě občanský soudní řád – argumentuje odvolací soud – je zvláštním předpisem uvedeným v § 41 zákona č. 216/1994 Sb.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jímž namítla, že otázku místní příslušnosti odvolací soud posoudil nesprávně (§ 241a odst. 1, 3 o.s.ř.). Ustanovení § 41 zákona č. 216/1994 Sb. upravuje pouze věcnou příslušnost soudu, kdežto místní příslušnost řeší ustanovení § 43 uvedeného zákona. S ohledem na to, že rozhodčí řízení se konalo v sídle Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky na adrese Praha 1, Dlouhá 13, je místně příslušným Obvodní soud pro Prahu 1. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že vysloví místní nepříslušnost Okresního soudu v Opavě a věc postoupí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (§ 237, § 239 o.s.ř.).

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2540/2010, vysvětlil, že k řízení o zrušení rozhodčího nálezu (které je řízením podle zákona č. 216/1994 Sb., k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4847/2009, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 42/2011) je v prvním stupni věcně příslušný soud, který by byl příslušný k řízení ve věci podle zvláštního předpisu (§ 9 o.s.ř.), kdyby nebylo rozhodčí smlouvy (§ 41 zákona č. 216/1994 Sb.), a místně příslušným je podle § 43, věty první a druhé, zákona č. 216/1994 Sb. soud, v jehož obvodu se koná nebo konalo rozhodčí řízení, je-li toto místo v tuzemsku; jinak je místně příslušný soud, který by byl místně příslušný, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy.

Lze uzavřít, že napadené rozhodnutí je v řešení dovoláním otevřené otázky v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Odvolací soud ustanovení § 43 zákona č. 216/1994 Sb. neaplikoval a místo konání rozhodčího řízení, které je primárně rozhodné pro určení místní příslušnosti soudu v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, (nesprávně) ponechal stranou svých úvah.

Jelikož dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o.s.ř. byl uplatněn důvodně, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o.s.ř. zrušil; zrušeno bylo i rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť kasační důvody se vztahují i na něj (§ 243e odst. 2, věta druhá, o.s.ř.).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o.s.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení nekončí; o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 19. února 2015

JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu




Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 33 Cdo 4900/2014, ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.4900.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies