30 Cdo 1886/2014

19. 02. 2015, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 241
  • OSŘ - § 229 odst. 4

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Lubomírem Ptáčkem, Ph.D., v právní věci žalobce K. H., proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, identifikační číslo osoby 000 25 429, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 424/16, 2) M. P., a 3) J. B., bytem neuvedeno, o náhradu škody ve výši 15,000.000,- Kč, ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25 Nc 109/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. prosince 2013, č.j. 1 Co 489/2013-58, takto:


I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále jen „dovolatel“) podal dne 6. ledna 2014 dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen „odvolacího soudu“) ze dne 5. prosince 2013, č.j. 1 Co 489/2013-58, jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 5. listopadu 2013, č.j. 25 Nc 109/2013 – 37, kterým bylo odmítnuto odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. 25 Nc 109/2013-27, ze dne 10. října 2013 a č.j. 25 Nc 109/2013 – 29 ze dne 18. září 2013.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) věc projednal podle hlavy třetí, části čtvrté o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013, bod 1. čl. II zákona č. 404/2012 Sb.) bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta prvá o. s. ř.) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že věcnému rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Ustanovení § 241 o. s. ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.

V posuzované věci podal žalobce (dále jen „dovolatel“) dne 6. ledna 2014 dovolání, které sám sepsal. Soud prvního stupně usnesením ze dne 7. ledna 2017 vyzval dovolatele, aby si zvolil právního zástupce pro dovolací řízení a poučil ho o možných následcích v případě, že si právního zástupce nezvolí. Dovolatel následně požádal o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení soudem a soud prvního stupně usnesením ze dne 30. ledna 2014, č.j. 25 Nc 109/2013-76, tuto žádost zamítl. Odvolací soud usnesením ze dne 19. března 2014, č.j. 1 Co 67/2014-81, usnesení soudu prvního stupně potvrdil s tím, že jde o zcela bezúspěšné vymáhání práva, kdy žalobce dovoláním napadá rozhodnutí o odmítnutí odvolání pro opožděnost, přičemž proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné, ale je proti němu přípustná pouze žaloba pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř.

Z uvedeného je zřejmé, že dovolatel byl řádně vyzván k předložení dovolání sepsaného advokátem podle ustanovení § 241 odst. 4 o. s. ř., nicméně tuto zákonem stanovenou podmínku nesplnil, a proto Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce – aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi – podle ustanovení § 241b odst. 2 věta před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.



V Brně dne 19. února 2015



JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu




Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1886/2014, ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.1886.2014.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies